Studie, která vyšla v magazínu Scientific Reports, se zaměřovala na vliv geografického regionu na znečištění tělních tkání chemikáliemi. Pracovalo se přitom se vzorky z varlat psů, kterým byly tyto orgány odebrány v rámci běžných chirurgických zákroků (tedy nedocházelo k odběrům jen kvůli samotné studii plodnosti). Ve tkáních rozmnožovacího systému byly pak v menší či větší koncentraci nacházeny látky, o kterých se prokazatelně ví, že mají vliv na produkci spermií či plodnost obecně.

Zajímavé přitom je, že pro rozdílné výsledky stačily regiony Velké Británie a jen dvou dalších zemí (Dánsko a Finsko). Vůbec poprvé se pak jasně ukázalo, že profil chemického znečistění ve tkáních závisí v tomto případě na místě, kde zkoumaný tvor žil. Zvířata ze stejného regionu měla velmi podobné výsledky, naopak v rámci jednoho státu byly pár stovek vzdálené lokality odlišné. Stejně tak se objevily náznaky, že životní prostředí má vliv i na patologii varlat – daly se určit regiony, kde byl častější výskyt buněčných změn na tkáních, které potenciálně mohly spouštět rakovinu.

Sdílí životní prostředí

Unikátnost studie spočívá právě v použití psů jako zdroje statistických dat. Vědci metodicky vycházeli z logické úvahy: Čtyřnozí miláčci s člověkem velmi úzce sdílí jeho životní prostředí. Nejde jen o stejný region, ale i o identický biotop městských bytů či venkovských domů. Jsme vystavení stejným látkám, stejnému působení okolí, stejným zdrojům vody a podobně. Výsledky zjištění psů tak můžeme podle všeho přenést i na lidskou populaci.

Jádro závěrů studie leží nakonec přeci jen trochu mimo samotné chovatelství psích mazlíčků. Vědcům šlo hlavně o to ukázat, že místo, kde žijeme, je vedle životosprávy nejzásadnějším faktorem pro některé zdravotní problémy – v tomto případě plodnost. Mezi řádky ale prosvítá i poučení pro milovníky psů.

Canis lupus familiaris je druhem, ke kterému nás poutá unikátní vztah. Po desítky tisíc let kráčíme po zemi spolu, sdílíme své problémy i radosti a hlavně se dělíme o biotop. Jestliže se hovoří o epidemiích civilizačních chorob, které zasahují v moderním světě lidi, nesmíme zapomínat ani na naše věrné souputníky.

Pejsky neovlivňuje jen náš životní styl, kvůli kterému například roste procento obézních psů, stejně jako obézních lidí. Vliv na ně má i životní prostředí změněné člověkem – když trávíme chemickými látkami sami sebe, a způsobujeme si tak neplodnost, máme nakonec vliv i na naše nejlepší přátele. I to je potřeba brát v potaz, pokud se objeví úvahy o tom, jak se mění zdraví moderní společnosti. Není to totiž jen společnost lidská, psi do ní zjevně patří také.