Psí březost zajímala badatele z kliniky zvířecí reprodukce Veterinární fakulty Freie Universität v Berlíně. Vědci se přitom na otázku zaměřili opravdu detailně a mapovali graviditu na úrovní molekulární biologie.

Odhalili přitom velké změny metabolismu, ke kterým dochází jak během březosti, tak se spuštěním laktace. V krvi březích fen jsou přítomny metabolity, které proměňují dost zásadně strukturu krevního séra. Změny to nejsou jednorázové, naopak lze rozpoznat jednotlivé fáze březosti i laktace, odpovídající postupným proměnám těla a růstu plodů v děloze.

O lidském těhotenství toho bylo napsáno už hodně, psí březost ale podle autorů snese srovnání v mnoha ohledech. Tělo poskytuje výživu plodům, dochází k velkým hormonálním změnám, spouští se produkce mléka, vyvíjí se placenta a výrazně proměňuje děloha i poloha orgánů v těle. Zajímavá je ale skutečnost, že ačkoliv většina z výše řečeného platí pro většinu savců, psí gravidita je přeci jen něčím specifická: patří mezi savci k těm nejpřekotnějším.

Čísla jsou v tomto směru vypovídající. Průměrná březost trvá 63 dní, běžný vrh má 5 až 6 štěňat, dosáhnout ale může i 12 jedinců. Vývoj psího plodu v děloze je přitom velmi rychlý, čemuž odpovídá i porod, který u psů bývá poměrně dlouhý a vyčerpávající. Tělo psí maminky zkrátka dostává zabrat během celé gravidity i jejího završení, a právě molekulární pozadí těchto velkých změn nová studie odhalila.

Výrazné proměny

Pro výzkum vědci využili 27 fen ze soukromých chovů, zahrnuli 21 plemen. Snahou bylo získat data co nejkomplexněji, proto byly krevní vzorky odebírány fenám během hárání, na počátku březosti, uprostřed, ke konci těsně před porodem, pak i při odhadované době vrcholné produkce mléka, a nakonec v době odstavování štěňat. Badatelé kvantifikovali 123 měřitelných hodnot na molekulární úrovni, sledovali například hladiny mastných kyselin v krvi, porovnávali změny lipoproteinů, triglyceridů, cholesterolu, aminokyselin. Zajímala je také celková rovnováha krevních složek, badatelé zapojili i nejnovější metody zkoumání glykoproteinů převzaté ze studií lidského těhotenství.

Komplikovaný výzkum lze obecně shrnout tak, že některé metabolity během psí gravidity měly podobný vzorem proměn, jako je to popsáno u lidského organismu; některé specifické látky se u psů vyvíjely jinak. Celkově to ale byly proměny výrazné a v podstatě se krevní vzorky během celé relativně krátké gravidity několikrát zásadně proměnily. Nedořešenou otázkou ovšem zůstává, co konkrétně změny metabolitů spouštělo – zda šlo o hormonální změny těla, působení plodu či zda orgány nezačaly látky produkovat jinak v reakci na další tělní procesy.

Vědci doufají, že poznání molekulární stránky březosti a spojení mezi změnami látek v krvi a biologickými procesy v těle by mohlo mít i praktické užití. Bádání v tomto směru totiž může přinést nové možnosti, jak pochopit rozvoj embrya i placenty a případně jak předcházet některým vývojovým vadám. Přesné poznání biologických změn v těle matky je pak také klíčem k léčbě neplodnosti. Prozatím lze ale s jistotou konstatovat jedno: náročnost psí březosti nesmíme podceňovat, neboť změny v těle čtyřnohých maminek se výrazně propisují i na mikroskopické úrovni.