Pravidelné odčervování není jen otázka psů a koček, ale i jiných domácích zvířat, mimo jiné skotu, ovcí a koní. Zpravidla k tomuto účelu slouží v posledních měsících notoricky známý lék ivermektin. Ten se sice používá i u domácích mazlíčků, ale minimálních koncentracích.

Naopak koně dostanou skutečně „koňskou dávku“. Chemikálie se může z těla uvolňovat několik dní a to v množství, které může být pro některá psí plemena toxické. I menší ochutnávka koňského či kravského hnoje tak pro ně může skončit otravou a neodkladnou veterinární péčí, v nejhorších případech i smrtí.

K toxicitě ivermektinu v nízkých hladinách předurčuje některá plemena genová mutace. Patří mezi ně například kolie, shetlandští ovčáci, dlouhosrstí ohaři, staroangličtí ovčáčtí psi a další pastevecká plemena, ve větším nebezpečí jsou podle organizace Blue Cross for Pets i psi s bílými nohami.

Pokud pes žije v blízkosti hospodářských zvířat, vyplatí se nechat si udělat genetické testy, zda mutací trpí. Pro šťastlivce bez mutace je otrava ivermektinem z pozřeného hnoje velmi vzácná.

Mezi příznaky otravy ivermektinem patří dezorientace, letargie, zvracení, slintání, rozšířené zorničky, problémy s rovnováhou a záchvaty. Víte-li, že pes snědl koňský hnůj, nebo máte-li vážné podezření, okamžitě vyrazte k veterináři. Přímý lék sice neexistuje, ale při včasném zásahu má pes šanci na uzdravení.