Zácpa čili obstipace se definuje jako porucha střevní motility (hybnosti) a na to navázané defekace. Základním symptomem je tedy nepravidelná stolice a když má zvíře zjevně s vylučováním obtíže. Většina koček „chodí na velkou“ každých 24–36 hodin, někteří jedinci i po 48 hodinách. Ideální je to ale zhruba jednou denně, pak se začíná stolice ve střevech zahušťovat a zvíře může mít s jejím vylučováním problémy.

U mírné zácpy se tedy pohybujeme v toleranci kolem dvou dnů a projevuje se hlavně obtížemi při defekaci. Pokud ovšem zvíře vůbec nekálelo víc než 48, či dokonce 72 hodin, pak je potřeba zpozornět a raději vyhledat pomoc zvěrolékaře. Základní rozdíl mezi mírnou zácpou, kterou můžeme zvládnou doma, a nebezpečnou poruchou je v tom, kdy kočka kálí aspoň s obtížemi či nekálí vůbec. 

Tvrdá stolice a bolest při kálení

Právě konzistence stolice může být tím prvním, čeho si chovatel všimne jako varování, že je se zažíváním něco v nepořádku. V normálním stavu je sice pevná, ale vlhká, při zácpě bývá ovšem velmi tvrdá a suchá. Zjednodušeně řečeno: pokud se vystýlka kočičí bedničky přestává lepit na exkrementy, je velmi pravděpodobné, že zvíře trpí zácpou. Často nacházíme vyschlou stolici mimo bedýnku i u jinak dobře vycvičené kočky – nebohé zvíře není přes nepohodlí schopné vydržet v záchodku v klidu až do konce.

U těžších případů pak můžeme přímo na zvířeti vidět projevy bolesti při kálení, včetně naříkání, panického vbíhání do bedýnky a ven, někdy dokonce jako by se kočka záchodku bála. Zde na okraj dodejme, že pokud se zvíře projevuje až takto bolestivě, pak je raději lepší navštívit veterináře tak jako tak. Nemusí totiž jít jen o zácpu, ale i o záněty močových cest, které se mohou pojit s ještě nebezpečnějšími stavy. 

Špatný pitný režim, nemoc či stres

Pokud jde o příčiny, pak jde s trochou zjednodušení říci, že co se týká dehydratace, týká se i zácpy. Obstipace tak může být poměrně banálním problémem způsobeným špatným pitným režimem či stravou, stejně jako vedlejším symptomem závažného onemocnění ledvin, štítné žlázy či projev diabetu. Opět platí, že pro posouzení záleží na míře obtíží, zda kočka nemá nějaké další problémy a jak celkově prospívá.

Vedle problémů dehydratace pak mohou být příčinami zácpy i faktory, které ovlivňují samotný pohyb střev – kočka jí správně, střeva ale příliš dlouho drží stolici a defekace je pak pro zvíře bolestivá. Takový vliv na zažívání mohou mít některé alergie, záněty střev, v závažnějších případech i neurologické problémy či některé druhy rakoviny. V neposlední řadě pak – a tato příčina nebývá vzácná – jde o projev stresu a úzkostí. 

První pomoc: Zvýšení příjmu tekutin a probiotika

Jak jsme uvedli na začátku, lehčí formy zácpy lze léčit podomácku. Vždy je ale zapotřebí jistá obezřetnost, zprvu banální problém se lehko překlopí do závažného stavu, který hrozí trvalými následky tlustému střevu. Úplně bez veterinárního posouzení by se tak měly doma řešit jen velmi mírné případy, kdy kočka začíná mít obtíže s defekací, úplně zablokovaná ale ještě není. S tím, že po celou dobu sledujeme pečlivě vývoj jejího stavu.

Naprosto ideální model je takový, kdy i mírnější formy zácpy konzultujeme s veterinářem. Ten totiž může identifikovat příčinu stavu a léčbu zahájit odstraněním této příčiny. Těžší formy se pak bez odborného zásahu neobejdou, rychlá úvodní pomoc spočívá v zavodnění organismu, případně v úlevě skrze klystýr. Znovu ale zdůrazněme: odstranění zácpy ještě neznamená vyřešení příčiny.  

Co konkrétně ale můžeme dělat doma, abychom svému mazlíčku od zácpy pomohli? Základem je zvýšení příjmu tekutin. To nikdy neuškodí a pokud se obstipace spustila prostou dehydratací, dá se tímto i řešit. Spousta koček překvapivě příliš neholduje pití z misky, jednoduší cestou je proto navýšení množství vlhké stravy, namáčení granulí a podobně. Zkusit se dají i různé kočičí fontánky, rozmístění více misek po bytě a podobně. Kočky jsou zkrátka ve svém přístupu k vodě často poněkud nezodpovědné, a tak řada lehčích zácp pochází právě odtud. 

Na zvážení je také změna jídelníčku. Některé záněty střev mohou být vyvolány alergiemi, řada chovatelů má tu zkušenost, že klíčem ke zklidnění zažívání byla změna zdroje bílkovin. Tedy například přechod z kuřecí masové složky na jehněčí a podobně. Dobrým nápadem také bývá zařazení některých speciálních kočičích probiotik či vlákniny, která pomáhá činnosti prospěšných bakterií ve střevech. Takové výživové doplňky se dají vhodně vybrat právě při spolupráci s veterinářem. Ten ostatně může doporučit i některá projímadla. 

Když se znelíbí bedýnka

Správným pohybům střev někdy může doslova mechanicky bránit nadmíra břišního tuku, zácpa tedy bývá i jedním z projevů obezity. Podobný efekt má i nedostatek pohybu, ten se pak někdy pojí i s psychickými obtížemi, hlavně s projevy úzkosti. Řešením všech těchto možných příčin zácpy (a také dalších zdravotních obtíží) je pak věnovat více času hrám a fyzickým aktivitám s dostatkem podnětů.

K psychice ještě dodejme, že kočky poměrně snadno podléhají stresu, který u nich dokáží vyvolat i zdánlivě drobné změny životního rytmu a denního režimu. Stres svého mazlíčka bychom se měli naučit rozpoznávat a odbourávat nejen kvůli zažívání, psychická pohoda ovšem rozhodně pomůže i proti zácpám. 

Nepodceňujme ani kočičí „vrtochy“, pro které máme tyto šelmičky rádi. Jsou to vybíraví tvorové a pokud jim z nějakého důvodu nevyhovuje například poloha či dispozice záchodové bedýnky, mohou se jí vyhýbat a namísto vykonání potřeby si vyvolat ucpání střev. 

Pokud se pustíme do domácí léčby zácpy, je potřeba sledovat, jak si kočka vede. Dlouhé nelepšení, stejně jako zhoršení by nás mělo varovat před podceněním situace. Téma zácpy bývá mezi lidmi někdy chápáno choulostivě. Při péči o zvířecího mazlíčka se ale chovatel nevyhne ani poněkud fekálním záležitostem.

Nesmíme v tomto směru podlehnout dojmu, že zácpa bývá banálním problémem, kterému není potřeba věnovat přehnanou pozornost či zapojovat pomoc veterináře. Zbytečně by pak mohlo dojít ke škodám, kterým se dá včasným řešením zdravotních obtíží předcházet.