Šanta (Nepeta cataria) je zvláštní rostlina. Pochází původně z Evropy a patří mezi ty, které lidé znají nejspíše dlouhá staletí. V tradičním bylinkářství se užívá jako léčivka, dříve měla své místo i v kuchyni jako dochucovadlo. Pro člověka je velmi mírně halucinogenní, proto se její kořen, případně odvar z listů, užíval jako tlumící prostředek. Oproti některým jiným zázrakům přírody ale nejde o žádnou extra divotvornou rostlinu jako konopí či lysohlávky.

To vše platí pro člověka. Účinky šanty na kočky budou mnohem silnější. Číči se v blízkosti šanty chovají, jako by šlo o mimořádně silnou drogu. Ostatně úsloví "kočičí kokain" se rozšířilo celosvětově.

Jakmile se kočka setká s rostlinou šanty, začne se o ni freneticky třít, válet se v ní, kousat listy a nakonec se svalí v rauši, jako kdyby byla v opiovém doupěti. Tento účinek trvá asi pět až deset minut a pak pomine podobně, jako když doznívají účinky uživatelům drog. Kočky upadají do spánku, jsou apatické, dlouhé minuty můžou jen ležet a příst. Na kočky takto působí šanta čerstvá i sušená.

Co je šanta zač

Může za to látka jménem nepetalakton, která je v šantě obsažena. Tato organická sloučenina odvozená z isoprenu působí na kočičí organismus jako silný halucinogen už při velmi malých koncentracích. To je nejspíše dáno tím, že nepetalakton je jednou ze složek kočičích feromonů. Kočky tedy musí setkání s šantou prožívat jako mimořádně intenzivní zážitek, který jim doslova rozechvívá mozek.

Stejně na šantu reagují i některé další kočkovité šelmy, přičemž míra reakce je dána druhem. Zajímavostí je, že zhruba na jednu třetinu kočičí populace šanta prostě nepůsobí - mají vnímání feromonů posunuté mimo vliv nepetalaktonu.

Výzkumem se ukázalo, že tato netečnost je dědičná, pravděpodobně se tedy někdy v minulosti objevila jako mutace a přenáší se evolučně dál. Někteří badatelé se domnívají, že šanta si obsah této účinné látky vyvinula proto, aby kočkovité šelmy ve své srsti roznášely její semena. Jiní ale toto zpochybňují s tím, že může jít docela klidně o pouhou náhodu.

Nazývat ovšem šantu "kočičím kokainem" není tak úplně fér. V jednom zásadním bodu se totiž od kokainu a jiných drog liší: podle všech studií se zdá, že vliv šanty na kočičí metabolismus není žádným způsobem trvalý ani poškozující a že látka není pro kočky návyková. Z tohoto důvodu se sušená šanta běžně prodává a někdy bývá přímo součástí kočičích hraček. 

Čičiny tak dostaly od přírody k dispozici něco, za co by leckterý člověk byl ochotný platit zlatem: látku navozující silné stavy změněného vědomí, která ale zároveň žádným způsobem neničí tělo a není návyková. Smůla! Kočky vzkazují, že šanta kočičí patří už jen kvůli jménu pouze jim.