Kočky si rády hrají s malými věcmi, které mohou chytat, pinkat do nich packou a lovit je. To je důvod, proč je klubko nití tak láká. Obzvlášť v dobách, kdy se v domácnostech v podstatě neustále něco šilo a látalo, tak šlo o nejdostupnější kočičí hračku. Tak vlastně vznikl výjev kočky a klubíčka. Hned na úvod tedy řekněme, že při dnešní nabídce vhodnějších kočičích hraček tak v zásadě není důvod, aby si zvíře hrálo právě s nitěmi.  

Nebezpečí, které klubka skýtají, jsou totiž vážnější, než se zdá na první pohled. Některé kočky může jejich měkká struktura lákat ke žvýkání. Přitom se může, obzvlášť u menších jedinců a mláďat, dostat do ústní dutiny či do dýchacích cest kus materiálu, na kterém se zvíře začne dusit. Při hře se také klubko snadno rozmotá a jednotlivé nitě se mohou zvířeti dostat jak kolem nohou, tak kolem krku.

Veterináři znají případy, kdy si přes srst chovatel nevšiml například zaškrceného prstu, jehož odkrvení došlo tak daleko, že už nešel zachránit. Kolem krku se pak může nevinné klubíčko změnit v oprátku snáze, než se zdá na první pohled. Bohužel, chovatelů s nejhorší zkušeností v tomto směru také není málo. Autor těchto řádků byl svědkem toho, jak se při hře s klubkem dokonce začal škrtit menší pes. 

Hrozí vnitřní zranění

Vzhledem ke kočičí zálibě v kousání a žvýkání je pak specifickým nebezpečím spolknutí kusu niti (bavlnek, vlny, zkrátka materiálu klubka). Mohlo by se zdát, že takto lineární předmět by měl projít trávícím traktem vcelku bezpečně. Opak je ale pravdou.

Velmi často se stává, že se jeden kus nitě někde zachytí – omotaný kolem kořene jazyka, zadrhnutý kvůli uzlíku v jícnu a podobně. Zbytek je ale volný a tělo se jej snaží peristaltickými pohyby a polykáním posouvat. Vzniklé tření a tlaky vedou až k vnitřním otokům trávící soustavy a kočka v podstatě není schopná jíst či pít, dokud se nepodaří překážku uvolnit. 

I pokud nenastane okamžité zablokování, hrozí od zdánlivě měkké a jemné nitě vnitřní zranění. Takový materiál je totiž poměrně pevný a sama jeho cesta drobným kočičím ústrojím může zraňovat orgány zevnitř. Případně se může nit zasukovat až ve střevech a opět máme co dělat s neprůchodným zažíváním. 

Hra o čas

Majitelé si často ani nejsou hned vědomi toho, že jejich mazlíček nit snědl. O to více je potřeba být pozorný k některým příznakům – pokud má totiž kočka zablokovaný trávící trakt nebo ji něco zraňuje zevnitř, hraje se o čas a čím dříve se zvíře dostane k veterináři, tím lépe.

Podezřelé je, pokud se u mazlíčka po hře s potenciálně nebezpečným materiálem rozvine nechuť k jídlu, objeví se zvracení, bolestivé reakce na dotek bříška, zácpa (kvůli dráždění ale někdy i křečovitý průjem), nepokoj, teplota a letargie. 

Pokud víme, že kočka pravděpodobně nějakou nit, vlákno či stužku spolkla, pak bychom měli sledovat její chování. Také je dobré prohlédnout, zda nezůstal materiál zaseknutý v ústní dutině, nejčastěji právě pod jazykem u kořene. Pokud konec nitě vidíme, je obvykle lepší kočku vzít k veterináři, než se snažit předmět vytáhnout svépomocí domácími nástroji. 

Hlavně prevence

Nejlepší radou je chtě nechtě prevence – jak už jsme řekli, v podstatě není důvod dávat kočce ke hraní klubíčka. Tradice je to sice prastará, ale jak jsme si ukázali, nebezpečná. Obecně je dobré se nad každou kočičí hračkou zamyslet, ať už je kupovaná či vyráběná.

Existuje samozřejmě spousta hraček typu „myška na šňůrce”. Netvrdíme, že i takových je potřeba se zbavit. Je ale dobré mít představu, co s ní kočka provádí. Ostatně, většina z nich potřebuje mít pro dobrou funkci na druhém konci mávajícího člověka.

V neposlední řadě se pak v bytě dobře zamysleme nad tím, zda nám nějaká potenciálně nebezpečná nit vyloženě neutekla. Řeč je o různých dekorativních stužkách, vánočních řetězech, zbytcích po rozbalování dárků a podobně. Jeden americký chovatel dokonce v online diskuzi popisoval, kterak se mu mazlíček málem zadusil, když si našel ke hraní zubní nitě odložené na umyvadle.

Kočky jsou úžasná, obratná stvoření, některé „pasti” ale zkrátka nečekají. Zvědavost a hravost jsou jejich přirozené vlastnosti a neměly by za ni platit ohrožením na životě.