Uvádí se, že problematická je rychlá ztráta deseti procent hmotnosti. U králičích mazlíčků asi není úplně zvykem pravidelně tělesnou hmotnost kontrolovat. Pokud ale máme pocit, že zvíře nám slábne a podezřele hubne, je dobré jej začít denně vážit. Sama kachexie není konkrétní choroba, spíše klinicky závažný stav, při kterém tělo neztrácí jen obligátní tekutiny, ale úbytek hmotnosti začne „požírat“ svaly. Příčin je při tom celá řada, žádnou z nich ale nejde ignorovat. Takové rychlé tělesné slábnutí může vést rychle ke kolapsu organismu a smrti.

Infekce, nafouknutí bříška, těžký dech

Konkrétní symptomy závisí na primární příčině kachexie. Obecné projevy toho, že se něco děje pak vedle ztráty hmotnosti, projevující se na celkovém vzhledu, zahrnují například dentální problémy, abscesy v ústech, slintání a páchnoucí dech. Je to proto, že slábnoucí tělo je otevřené různým infekcím, které králíka jako sekundární problém začínají také trápit.

Dále se mohou dostavit problémy se zažíváním, chovatele varuje, že králíček najednou přestává „bobkovat“. Narušení zažívání pak často vede k nafouknutí bříška, kdy tělesná hmotnost sice klesá, ale břicho je spíše oteklé. Mazlíček při kachexii dává najevo bolest skřípáním zubů, celkovým neklidem, nakrčeným postojem a nedostatkem chuti k jídlu. Objevují se i další nepravidelnosti v chodu organismu – těžký dech, nepravidelný tep a podobně.

Jak jsme řekli, možných příčin těchto stavů existuje celá řada. V podstatě cokoliv, co oslabuje králíka, jeho chuť k jídlu a narušuje klidný život, může spustit spirálu vedoucí až ke kachexii. Ještě je možné v tomto směru kachexii a čistě nezdravé hubnutí oddělit, jde o dvě provázané, ale rozdílné věci. Někdy může být nezdravě rychlý úbytek hmotnosti způsobený problémy s příjmem kalorií – a napravení tohoto příjmu situaci stabilizuje. Kachexie už je chronické nechutenství, ztráta svalové hmoty (a s tím spojené problémy) a problémy s běžným fungováním organismu. Většinou má závažnější příčiny, které se nedají napravovat tak lehko.

Chronické nechutenství

Nejčastější příčiny úbytku hmotnosti či kachexie jsou například: stravovací problémy (málo jídla či špatná kvalita), neurosvalové nemoci a bolesti, problémy s páteří či její fraktury nebo vychýlení, problémy s čelistmi (časté jsou infekce kloubů čelisti, které ztěžují jezení), dentální choroby, poruchy centrálního nervového systému vedoucí až k anorexii, různé nemoci způsobující ztrátu bílkovin v těle (například některé typy rakoviny).

Pro diagnózu je potřeba zhodnotit, zda je ztráta hmotnosti akutní či chronická, tedy zda jde o čerstvou, prudkou záležitost, či naopak táhnoucí se problém. Veterinář by se měl od chovatele ideálně dozvědět, jak se králíček stravoval před propuknutím problémů, a jak se jeho konzumace potravy teď liší.  Zvěrolékař bude muset podstoupit poměrně detektivní práci, neboť je potřeba určit primární příčinu, která úbytek hmotnosti nastartovala. Některé věci se zjišťují snadno – například dentální problémy, záněty a podobně. Poruchy metabolismu, orgánů či hormonů si vyžádají podrobnější zkoumání, které může zahrnovat i rentgen a ultrazvuk.

Léčba příčiny

Stejně tak léčba vychází ze zjištěných příčin. V podstatě má dvě stránky: nejprve je potřeba akutně řešit to, co ztrátu hmotnosti či kachexii vyvolává. Současně se ale musí řešit oslabení zvířete, v těžkých případech se proto podávají látky pro rehydrataci organismu a přípravky pro zvýšení nutričně bohatého kalorického příjmu. Někdy králík potřebuje i léky proti bolesti, obzvlášť pokud se pere s nějakými těžkými záněty či rakovinou. Lehčí případy lze řešit i doma, ačkoliv si mohou vyžádat od chovatele nutnost krmení zvířete speciální stravou hadičkou. Těžké stavy, kdy zvířeti kolabuje organismus, potřebují bohužel hospitalizaci.

Prognóza přežití je opět spojená s příčinami stavu. Lehké případy se dají snadno řešit a nenechávají následky. U rozjeté kachexie ovšem statistiky přežití nebývají tak dobré – vše záleží na celkové odolnosti a síle mazlíčka, a také na stavu jeho orgánů po prodělání takového úbytku hmotnosti. Jako u mnoha zdravotních problémů, platí i zde základní rada: chovatel by měl u svého ušatého přítele vnímat změny zdravotního stavu. Pokud existuje podezření, že zvíře ubývá na hmotnosti, je vždycky lepší věci řešit včas a nečekat, že samy odezní.