Prvotní otázkou vždy je, jak těžkou alergií kdo trpí a na co přesně je alergický. Pokud trpíte alergií silnou a nechcete denně užívat několik dávek antihistaminik, je skutečně lepší si zvíře nepořizovat.

Silní alergici by měli být opatrní i při stěhování. Po příchodu do nového bydliště, kde kočka či pes dřív pobýval, je potřeba svědomitě vysát a vytřít. Jestliže nekýcháte okamžitě, co se ve vašem zorném poli objeví cokoliv huňatého a myslíte si, že zvířátko zvládnete, je soužití možné.

U psů a koček bývá alergenem srst, respektive sekrety, které se v srsti vyskytují. Ty pocházejí z moči, potních žláz a především ze slin. Alergeny si rozšiřují zvířata na srst, když si ji čistí. 

Oproti obecnému přesvědčení tak chlupy nejsou prvotním zdrojem, ale nosičem alergenu. Když si tedy pořídíte bezsrstou kočku, nijak vám to tedy nepomůže. S králíky a morčaty je situace jednodušší, ale ti zase potřebují podestýlky se slámou a senem, které jsou dalším zdrojem alergií.

Je ale pravdou, že s huňatým kožichem se alergeny po domě rozšiřují snáze. Nemusíte se se zvířátkem přímo mazlit, chlupy jsou ve vzduchu, v prachu, máte je na oblečení i ve vlasech. Není možné se jich zbavit úplně. Alergeny však lze v okolí alergika minimalizovat.

Kde žije alergik a kde žije zvíře?

Tam, kde je to možné, rozdělte dům, či byt na místa, kam zvíře může a kam ne. Vstup zvířatům do ložnice by měl být zapovězen, zamezte jejich styku s ložním prádlem. Stejně tak je dobré společné prostory rozdělit i vertikálně. Zvíře se obvykle pohybuje po podlaze, obličej člověka je výš. Naučte svého mazlíčka, že nesmí skákat do vyšších prostor, na skříně a kuchyňské linky, na stoly a nábytek. Zbavte se tapet na stěnách, ty chlupy přitahují.

Alergik by měl dbát na to, aby spal tam, kde je alergenů nejméně. Měňte často potahy a vysávejte matrace. Velmi důležité je ulehat do postele v čistém oblečení a pokud možno po koupeli, při níž se zbavíte všech chlupů.

Milujete zvířata, ale máte alergii? Tak to je velmi nepříjemná situace | zdroj: Profimedia

V kontaminovaném oblečení, které nosíte přes den, se své posteli zdaleka vyhněte. Když už se se zvířetem chcete mazlit, pouze se k němu sehněte. Tak vám chlupy zaneřádí jen kalhoty a ne všechno oblečení. V domácnosti s mazlíčkem nesmí chybět odchlupovače, ty jsou však jen estetickým řešením a alergenů vás nezbaví. Pokud možno, perte na 60 stupňů.

Stejnou péči jako sobě ale musíte dát i svému mazlíčkovi. Samozřejmostí je pravidelná péče o srst. K tomu dopomohou speciální hřebeny. Nejdůležitější je ale dopřát zvířátku vlastní pelech a místo k odpočinku i ke hraní, oddělené od životního prostoru alergika. Pelíšek je třeba vysávat velmi často. Pokud je potřeba ho vyprat, nepoužívejte aviváž nebo silně parfemované prášky. 

Sisyfovská práce je taky práce

Jistě ale sami uznáte, že takto jednoduché to zase není. Kočka si sotva nechá rozkazovat a pes se vám rád vyválí v posteli, jen co uvidí pootevřené dveře do ložnice. Ani s čističkou vzduchu se vám nepodaří odfiltrovat všechny chlupy a ty, co jsou součástí prachu na nábytku, už vůbec ne. Svědění očí, potíže s dýcháním a atopický exém jsou varovnými signály, že je něco špatně

Poslední možností, jak se alergenů zbavit přímo u zdroje, tedy samotného zvířete, jsou speciální přípravky na koupání. Ty se ale musejí používat pravidelně (často i několikrát týdně) a nejsou levné. Navíc je lepší je konzultovat s veterinářem, váš mazlíček je totiž nemusí dobře snášet.

Soužití zvířete a alergika je obtížné, ne, že ne. Je to neustálý boj. Jde ale především o to, vypěstovat si správnou rutinu. Dokud bojujete, stále jste neprohráli. Přejeme vám pevné nervy a co nejvíce strávených chvil s vaším miláčkem, pokud možno bez kapesníku.