Dásně zdravého psa jsou velmi podobné dásním lidským. Měkké, růžové či jen s lehce tmavším žíháním, teplé na dotek. Při zmáčknutí prstem se zbarví do světlé až bílé, při uvolnění tlaku se do dvou vteřin vrátí původní barva.

Už pohmatem můžeme odhalit případnou nemoc – pokud se dásně špatně vrací do růžové, jde o nějaký problém s prokrvením drobných kapilár. Je potřeba sledovat, zda stav pokračuje a zda se růžová barva neztrácí úplně (viz níže). Také povrch dásní je důležitý – měly by být vlhké. Pokud se nám zdají suché či lepkavé, může jít o projev nějaké nemoci, například následek horečky. Při trvání takového stavu je lepší konzultovat veterináře.

Kdy vyhledat veterináře?

Dásně ale hovoří svým vzhledem i bez pohmatu. Jsou výrazněji zbarvené do modra nebo do fialova? Mohlo by jít o nedostatek kyslíku v krvi, což je stav odborně zvaný cyanóza. Ten může mít řadu příčin, z nichž většina je velmi vážná. Jde například o projev zápalu plic, srdeční selhání, plicní embolie a podobně. Pokud se zbarvení v krátkém čase nelepší, zhoršuje či pokud se opakovaně vrací, je návštěva veterináře rozhodně na místě. Nespleťme se ale lehkým zabarvením dásní, které vzniká prokrvením či intenzivním používáním zubů. Dásně s cyanózou jsou skutečně výrazně tmavé. 

Podobně dásně permanentně světlé či bílé indikují většinou nějakou chorobu, pravděpodobně nedostatek krve v žilkách nebo nízkou hladinu hemoglobinu v krvi. Nedostatek krve může být způsoben chudokrevností, případně jako následek zranění (ale v takovém rozsahu krvácení by asi nebylo potřeba studovat dásně). Chudokrevnost je velmi vážnou chorobou a svépomocí s ní nenaděláme nic.

Dásně zbarvené do jasně rudé barvy mohou mít více příčin. Jako první by nás asi napadla infekce, tedy projev zanícení dásně nebo zubu. Tuto diagnózu nám obvykle potvrdí to, když vidíme psa bolestivě kousat – opět by měl pomoci veterinář. Dodejme ovšem, že zubní prevenci by se u psů měla věnovat stejná pozornost, jako u člověka.

Zarudlé dásně ale mohou být projevem úplně jiného problému – přehřívání. Pes, o kterého se pokouší úpal, dýchá tak intenzivně ústy, aby se ochladil, že to má vliv na dásně skrze proud horkého vzduchu a vysychání. Pokud stav nepokročil až do bezvědomí či závratí, mělo by stačit psa ochladit a dostat ho z přímého slunce.

Pokud se na dásních objeví výrůstky, může jít o drobné nádory. Ty jsou překvapivě běžné a velmi často jde o výrůstky nezhoubné, které samovolně odezní. Pokud se ale stav zhoršuje, dochází k růstu či rudnutí, mohlo by jít o zhoubný, rakovinotvorný nádor a je potřeba zásah odborníka. Zdánlivě bující drobné nádory či vředy můžou připomínat i projevy některých nákaz. Typická je tím tzv. papilomatóza, což je virové onemocnění, jehož projevem je růst bradaviček po celém těle, včetně dásní.

U psů se můžeme setkat i s krvácením dásní, přičemž jde o stejný problém jako u lidí. Hovoříme tedy o projevech zubních zánětů, například paradentóze. Případně se stejně ukáže i gingivitida, tedy zánět dásní. Těmto problémům se dá zabraňovat prevencí péče o zuby, případně je možné je v rané fázi zastavit vhodným čištěním chrupu a úst.

Když psi ukazují zuby, obvykle to není úsměv, jako jsme zvyklí od lidí, ale hrozba. Zároveň ale zuby patří mezi klasický psí atribut a měli bychom si jich všímat. Nejen proto, že je to psí ozdoba, ale hlavně díky pohledu na chrup a dásně můžeme včas zabránit rozvinutí nějaké zákeřné nemoci. Zkrátka, nebojte se podívat se svému psovi na zoubek – a na dáseň, ze které ten zoubek vyrůstá.