Největším strašákem je samozřejmě toxoplazmóza, která může v těhotenství výrazně poškodit plod a vést až k potratu. Nicméně, ruku na srdce, vědecká data znějí jasně – většina české populace se s ní už někdy potkala, a má tak v krvi protilátky. A pokud ne, větší pravděpodobnost nákazy je z neumyté zeleniny nebo špatně tepelně upraveného masa, než z výkalů vaší domácí kočičky.

Ideálním řešením je nechat si u lékaře udělat testy na protilátky a pokud je těhotná žena nemá, může si na po dobu těhotenství z preventivních důvodů vzít čištění kočičího záchodu na starost někdo jiný.

K vyhánění kočky z pokoje, nebo dokonce jejímu odložení do útulku rozhodně není důvod. A to ani v případě jiných nemocí – pokud máte micinku poctivě očkovanou a pravidelně odčervovanou, nepředstavuje pro vás ani vaše dítě téměř žádné zdravotní riziko.

Zalehnutí

Jednou z rozšířených fám je riziko zalehnutí miminka. Ano, některé kočky jsou zvyklé lehat si na své páníčky a ano, některé z nich nejsou zrovna nejlehčí kousky – zvlášť v poměru ke křehkému novorozenému miminku. Případy zalehnutí jsou ale opravdu extrémně vzácné. Řešení je v tomto případě také prosté – první měsíce kočku do ložnice, kde spí miminko, jednoduše nepouštějte.

Nemusíte se většinou bát, že se kočka za dočasné ústrky bude malému "vetřelci" mstít, takové případy jsou vzácné. To si raději zchladí žáhu na vás – například močením do bot a jinými lahůdkami. Ostatně sami tyto projevy žárlivosti a vzteku svého chlupáče znáte nejlépe.

Alergie

Často zmiňovaným argumentem pro vystěhování kočky, bývá riziko alergie; přece jen kočičí chlupy jsou všude. Ano, u dítěte se skutečně může časem objevit alergie na zvířecí chlupy či přímo kočky. Jenže alergie k lidstvu patří a nikde není předem dané, že vaše dítě bude trpět zrovna alergií na kočičí chlupy. Tak proč reagovat v předstihu a zbytečně hystericky?

K "odsunu" kočičky kvůli dítěte není ve skutečnosti žádný důvod. Pokud kočce budete i po narození dítěte věnovat dostatečnou pozornost, dostatečně ji s miminkem seznámíte a nebudete ji hystericky odhánět pokaždé, když se přiblíží na méně než metr, máte naopak velkou šanci, že časem z nich budou parťáci. V případě starší kočky je to sice méně pravděpodobné, ale i ta se většinou naučí nového člena rodiny alespoň bezpečně ignorovat.