Tea tree olej, neboli esenciální olej z listů kajeputu střídavolistého, se v Austrálii v ředěné formě užíval od začátku 20. století při léčení zranění i nemocí, rozdrcené listy kajeputu pak domorodci znali jako všelék po staletí. Především jeho antiseptické a antimykotické účinky jsou skvělé. Logika užívání oleje u zvířat je tedy jasná: hubí to choroby a plísně, bude to hubit i blechy. A skutečně, tyto vlastnosti oleji dávají tzv. terpeny, přičemž jeden z nich, zvaný eukalyptol, hubí parazity a jiný, limonen, je přímo toxický bleše kočičí.  

Vedle intenzivní vůně (taktéž způsobené terpeny) tedy tea tree olej přímo působí na nechtěného návštěvníka kožichu. Někdy se sice upozorňuje, že není publikovaná žádná studie, která by přímo sledovala účinek oleje na blechy, vždy se zkoumal jen samotný limonen. Existují ale odborná pozorování, kterak olej dokáže hubit klíšťata či vši – sami chovatelé ostatně nepotřebují studie, zkušenosti si předávají přímým pozorováním. Navíc je pravděpodobný i účinek nepřímý – i kdyby tea tree olej blechy nehubil, jeho silná aromatická vůně by je měla odpuzovat. Ochranu tedy poskytuje. 

Hrozí otrava

Má tedy tea tree olej vůbec nějaký háček? Ano, a pořádný. Je totiž poměrně dost toxický. Olej se aplikuje, například v případě léčby lidské kůže, výrazně zředěný. I tak se ale u malé části lidí objevují silné alergické reakce. Jenže při příliš silném naředění zase ztrácí na účinnosti. Trochu překvapivě se tak dá zjistit, že neexistuje shoda v tom, jaká koncentrace je nejvhodnější.

To samé pak platí i pro aplikaci u mazlíčků. Varuje se před tím, že neředěný olej může zvířatům způsobit značné zdravotní obtíže. Případy otravy ale byly popsány i u použití málo koncentrovaného roztoku. Zdroje se ovšem rozcházejí a opět je těžké některé informace ověřit. 

Faktem je, že u řady mazlíčků představuje použití oleje risk. Asi nejvýraznější je to u koček. Kvůli jejich zvyku pečlivě si omývat jsou nejvíce ohrožené, a to doslova slízáním toxické dávky oleje. Jsou popsané případy úmrtí koček pravděpodobně způsobených právě tea tree olejem, bohužel chybí informace o tom, jak koncentrované byly použité dávky.

Zároveň ale existuje i zpráva americké asociace National Animal Poison Control Center, která varuje před tím, že i u psů byly pozorovány příznaky otravy tea tree olejem. Ty zahrnují zimnice, svalovou slabost, poruchy pohybu, třes, změny chování a částečnou paralýzu.  

Součást přípravků

Na druhou stranu ale nechceme tea tree olej úplně zavrhnout. Možná nejlepší cestou jdou nakonec někteří výrobci zvířecí kosmetiky, kteří jej používají v ředěné formě jako součást složitějších přípravků. Takový olej by neměl mít koncentraci vyšší než jedno procento. Účinné látky jsou pak v přípravku pořád přítomné, toxicita je ale potlačená a efekt je podpořený dalšími látkami.

Obecně se uvádí, že při používání takto nízké koncentrace je možné tea tree olej skutečně mazlíčkům při problémech s blechami dávat – ale i pak se musí hlídat, že aby si zvíře olej neolízalo dříve, než zaschne.  

Vynést soud nad tea tree olejem nakonec není tak snadné. Některé protibleší šampóny mají složení natolik drastické, že je možná lepší se přidržet oleje a s velkou mírou opatrnosti jej aplikovat. Na druhou stranu je ale na místě obrovská obezřetnost. Navíc umocněná tím, když nemáme jistotou, že zrovna náš jedinec nebude na olej reagovat přecitlivěle. Nejlepší cestou jsou možná proto přípravky, které olej obsahují v malém množství a jsou testované.

Dodejme na závěr, že problémy s blechami mohou být velmi úporné a není vůbec špatně je konzultovat se zvěrolékařem. Právě on může být zdrojem těch nejlepších doporučení a zkušeností, s jakými přípravky a koncentracemi tea tree oleje pracovat v našem konkrétním případě.