Položme si nejprve otázku CO DĚLAT: 

Nespěchejte. Toto platí obzvláště, pokud se štěnětem teprve seznamujete a možná se ho dokonce chystáte zvednout vůbec poprvé. Musíte se ujistit, že zvíře se nebojí vašeho doteku. Nechte štěně ať vás očichá a podle svého tempa si na vás zvykne. Začínat společný život tím, že by při zvedání cítilo úzkost, může vytvořit blok, který se pak špatně odbourává. 

Rukou podložte hrudník hned za předníma nohama. Prsty by měly být rozevřené a podepírat rovnoměrně celý hrudní koš. Samozřejmě musíte mít také jistotu, že máte ruku položenou dobře a štěně vám nevyklouzne. 

Druhou rukou podepřete zadní část těla. To brání nejen tomu, aby se štěně vysmeklo, ale navíc to poskytuje oporu páteři. Obzvlášť zvedání větších, těžších štěňat nepromyšleným způsobem, například uchopením oběma rukama za hrudník, může vytvářet nezdravé tlaky na záda. Nemluvě o tom, že úchop s podepřeným hrudníkem i zadní polovinou těla je pro zvíře pohodlný, a to se tak u vás v náručí může cítit bezpečně.  

Pevně, ale citlivě

Zvedejte štěně jemně. Neustále si celou operaci představujte jako zvedání miminka, byť je štěně vitální a vypadá oproti nejmenším lidským dětem odolnější. Jistá křehkost organismu tu je také přítomná, obzvlášť pokud se začne tělo zatěžovat nepřirozeným způsobem. Zvíře zkrátka nezvedejte prudce, a i když je potřeba jej držet pevně, rozhodně nemá být úchop příliš necitlivý. Při zvednutí jej držte blízko svého vlastního těla, což opět pomáhá navodit pocity bezpečí. 

Celou dobu držte štěně rovně, nesnažte se jej v náručí nějak pokládat na záda a podobně. Pokud to samozřejmě nevyžaduje například zdravotní prohlídka. Jakýkoliv nezvyklý nebo nepříjemný úhel pohybu může zvíře vyplašit, a to se pak začne kroutit v nečekaných směrech, což zvyšuje nebezpečí zranění nebo pádu. 

Ještě jednou zdůrazněme, že štěně je potřeba neustále držet pevně, ale ne tak, aby se cítilo nepříjemně, či snad dokonce nebylo nějak bolestivě mačkáno. Pevně, ale citlivě – to je základní motto. 

Špatný úchop může skončit zraněním

Zároveň je asi potřeba říci si, co ROZHODNĚ NEDĚLAT. Některé z následujících rad se mohou zkušenému chovateli zdát banální, zkušenost ale říká, že člověk někdy v rychlosti provede nějakou nepromyšlenou hloupost – a platí to i pro psí úchop. 

Nikdy zvíře nezvedejte za nohy. To je nejlepší cesta nejen k ošklivému zranění kloubů, ale i k možnému psychickému traumatu a strachu z držení. 

Samozřejmě se štěně nikdy nepokoušejte zvednout za ocas. Obzvlášť tato rada zní, jako bychom říkali naprostou samozřejmost typu „netýrejte štěně, pokud ho máte rádi“. Někdy ale nastanou situace, kdy třeba chceme zvíře rychle chytit při útěku nebo při nevhodném chování, kdy ruka cukne rychleji, než mozek zavelí. 

Nezvedejte štěně za kůžičku za krkem. K tomuto úchopu trochu svádí způsob, jak štěňata chytají psí matky. Pro lidi se ale nedoporučuje, většinou totiž svými prsty spíše způsobíme štěněti takto bolest, což opět může vést nejen k modřinám, ale i emočním traumatům z lidského úchopu. 

Nikdy nezvedejte štěně za obojek. Toto zní citlivému chovateli podobně hrozně, jako představa, že by své zvíře zvedal za ocas. Některá malá, lehká štěňata by ale k podobnému rychlému úchopu svádět mohla. Není asi potřeba zdůrazňovat, že takové zvednutí zvíře dusí a způsobuje mu značnou bolest. 

Není to miminko

Nedržte štěně jako lidské miminko. Sice jsme malé pejsky k miminkům několikrát přirovnali, to ale platí jen co se jemnosti úchopu týče. Jejich fyziognomie a pohyblivost je značně jiná, a tak není dobrý nápad zkoušet štěně držet v náručí v kolíbce jako dítě. Opět platí, že co by jednoho chovatele nikdy nenapadlo, to může druhého svádět pod přívalem citů z malého tvora. Úchop „v kolíbce“ je ale ve skutečnosti pro větší štěňata poměrně nepříjemný, a hlavně neposkytuje dostatečnou jistotu. Zvíře se může v náručí nečekaně zkroutit a vysmeknout, což vede k pádům a potenciálním zraněním. Vlastně ani úchop z ilustračního snímku by možná nebyl úplně ideální, pokud by bylo štěně takto drženo ve stoje. Zde ale víceméně leží na ruce v klíně při sezení, takže se eliminuje nebezpečí pádu.

Nenechávejte děti zvedat štěňata bez dozoru. Psí mláďata jsou oblíbení společníci dětí – a navíc sama štěňátka mají většinou děti ráda. Je skvělé trávit spolu čas, socializovat a nechat psa, aby si na děti zvykal od útlého věku. Přesto však platí, že štěně není hračka – i když někdy dovede velkého plyšáka nápadně připomínat – a tak mohou děti nechtěně zkombinovat všechny výše řečené chyby. Je v pořádku dítě učit se psem zacházet, vždy by to ale mělo být s dozorem a opatrností.