U lidí si salmonelózu spojujeme hlavně se silnými průjmy a dehydratací. To jsou hlavní symptomy i u koček, u řady zvířecích druhů ale může salmonela napadat širší škálu orgánů. U kočky tak vedle těžkých zažívacích potíží můžeme pozorovat teploty, letargii, zvracení, dehydrataci a ztrátu hmotnosti, nepravidelnost srdečního rytmu. Zároveň se k tomu ale pojí i méně obvyklé symptomy, jako jsou vyrážky, otoky, u samiček zánětlivý vaginální výtok. Vzácně se může vyvinout i chronická forma salmonelózy, při které se u zvířete objevují různé doprovodné infekce, chudokrevnost či opakovaně se vracející průjmy trvající i několik týdnů.

Příčiny salmonelózy jsou obecně známé z lidské medicíny. Zdrojem bakterií může být tepelně neupravené maso, vejce a další potraviny s vysokým obsahem bílkovin. Zároveň je ale tato bakterie vysoce nakažlivá, takže volně se toulající kočka může získat salmonelózu i z výkalů jiného tvora.

Bakterie salmonely mají až 2000 různých typů, velmi často se u napadených koček zjistí současná přítomnost několika různých kmenů. Některé z nich mohou být v těle dočasně přítomné a nepřemnožit se – roli ale hrají rizikové faktory. Více ohrožené rozvojem salmonelózy jsou kočky s nevyvinutým nebo oslabeným imunitním systémem, tedy hlavně nedospělé a přestárlé. Salmonelózu ale může vyvolat i antibiotická léčba jiných obtíží, která poškodí rovnováhu střevní mikroflóry tak, že bakterie salmonely přeživší antibiotika dostanou prostor k přemnožení.

Snadná zaměnitelnost

Problém s diagnózou je v tom, že symptomy salmonelózy lze aplikovat na celou řadu dalších zažívacích problémů. Nemoc také může mít různou intenzitu, některé stavy jsou poměrně mírné. Veterinář tak pro správnou diagnózu musí vyloučit možné parazity, alergie, otravy a jiné bakteriální nákazy. Obvykle se postupuje pomocí analýzy vzorků výkalů, napovědět může i krevní obraz.

U lehčích případů salmonely je naštěstí možná domácí léčba. Obvykle totiž nejde o život ohrožující stav, pokud se ale včas přistoupí k tlumení průjmů a bránění dehydrataci. Obzvlášť pro koťata mohou být totiž takové stavy mimořádně nebezpečné. Je také pravda, že v menšině případů těžkých salmonelóz se bakterie dostávají i do dalších částí těla a veterinář pak bojuje o život kočky proti různým sepsím a šířícím se zánětům.

Rehydratace a přirozená léčba

Léčba běžné, normálně probíhající salmonelózy ale probíhá pomocí rehydratace a podpory přirozené léčby organismu. U salmonelóz se příliš nedoporučují antibiotika, někdy se ale používají specifické antibakteriální léky, u těžších případů i glukokortikoidy a hormony pomáhající tělu bojovat s šokem. Stejně tak se teoreticky u těžších projevů může přistoupit ke krevní transfuzi, neboť chronická salmonela může vést k poklesu krevního séra albuminu.

Veterinář může doporučit po prvních 48 hodin léčby omezený příjem potravy. V některých případech musí být nutná izolace zvířete, neboť teoreticky je možné se od něj salmonelou nakazit – podobných případů je ale známých málo. Vždy je ale samozřejmě nutný přísně hygienický přístup k pacientovi, kupříkladu výkaly jsou po dobu choroby zdrojem nákazy i pro ostatní kočky. Po stabilizování stavu je po poradě se zvěrolékařem dbát o nutričně bohatou a zároveň na trávení nenáročnou stravu.

Prevence salmonelózy je opět podobná jako u lidí. Mazlíčky bychom neměli krmit běžným syrovým masem či vejci. Kočky jsou sice masožravci, problém ale bývá při pohlídání původu a skladování tepelně neupraveného masa. Výjimkou mohou být prémiová masa pro tzv. BARF krmení.

Jak jsme řekli, organismus zdravé, silné kočky si s běžnou dávkou bakterií poradí – proto také není salmonela v kočičí populaci tak rozšířená. Nikdy si ale nemůžeme být jistí, zda imunitní systém zrovna našeho mazlíčka nezareaguje negativně na syrovou stravu, která by jinak divokou kočku „neskolila“. S trochou zodpovědného přístupu je ale šance nakažení kočky bakteriemi salmonely velmi nízká.