U spousty psů se zvládne takřka veškerá péče o srst doma. Existují plemena, která se dají i poměrně snadno zastřihávat v domácím prostředí. Co se týče péče o náročnější psy, kteří se bez kadeřníka neobejdou – specifický zásah je například trimování srsti – dá se předpokládat, že chovatel si pejska pořizoval dostatečně poučen. Níže uvedené rady lze tedy chápat jako základní kroky pro chovatele-začátečníky, jak si česání co nejvíce usnadnit a zpříjemnit.

Není se ostatně čeho bát – a ani by nešlo se této práci vyhnout. Psi se nečešou z estetických důvodů, ale kvůli hygieně a dobrému zdraví. Našim mazlíčkům totiž velmi prospívá vyčesávání vypadané srsti, stejně jako masáž kůže hřebenem. Vždy je potřeba mít na paměti, že čistá a zdravá srst je prvním krokem ke spokojenému životu bez vyrážek či parazitů.

S navykáním začínejte brzy

U štěňat se obvykle zdůrazňuje potřeba důsledné socializace od raného věku. Toto slovo nezahrnuje jen učení se chování k ostatním a vztahům v rodině. Socializace znamená poznávání světa, a co od něj pes může v životě očekávat. To, co si štěně v raném věku spojí s pozitivními zkušenostmi a co má možnost v dětství poznat, to ho nejspíše v dospělosti nebude děsit. Tento princip platí i pro česání a péči o srst.

Učení štěněte je v tomto směru stejné, jako u jiných aspektů života. Mělo by se vést v pozitivním duchu a s respektem k jeho reakcím. Zprvu se začíná pomalu, tak, aby si malé zvířátko mohlo zvykat, že se jej člověk dotýká, prohlíží mu bříško, uši a podobně. První „česací seance“ (ve skutečnosti jde spíše o péči o tělo jako takové) by měly být krátké. Doba se pak postupně prodlužuje. Není vůbec chybou zapojit i pochvaly a odměny, aby štěně vnímalo, že dělá správně, když se od svého člověka nechává upravovat. Tímto způsobem si pes navykne nejen na péči o srst, ale hlavně obecně na to, že jej někdo bere do rukou.

Nástroje představte postupně

Tento bod navazuje na předchozí. Mazlíček si zprvu musí zvyknout na to, že s ním vůbec nějak zacházíte. V dalším kroku jej pak seznámíte s používanými nástroji – opět zvolna a bez násilí. Tento přístup je někdy potřeba zopakovat nejen ve štěněcím věku, ale pokaždé, když se pes setkává s něčím novým. Například výměna známého hřebenu za nový „výkonnější“ kartáč se nám může zdát jako banalita – pes ale může zpanikařit, pokud bude mít najednou pocit, že se mu v chlupech hrabe něco nového a neznámého.

Pokud jde o samotné nástroje, pak se jejich výběr velmi liší podle plemene psa. Silnější dvouřadé hřebeny a železný kartáč pro psy s hustou srstí s podsadou. Plochý kartáč pro mazlíčky s vlnitým kožíškem. Gumový kartáč pro psy s měkkou, jemnou srstí. Dále různé vyčesávací kartáče, trimovací hřebeny a nože, kartáče na odstranění plstnaté srsti. U psů, kterým se srst uzluje a plstnatí výrazněji se pak u každého česání vyplatí mít po ruce nůžky. Škála různých nástrojů je stejné pestrá, jako jsou pestré typy psích kožichů.

Důležitá je rutina

Člověk má někdy problém nastavit do užitečné rutiny svůj vlastní harmonogram, natož při životě se psem. Do určité míry je to pochopitelné, soužití s mazlíčkem by nám ale možná o to víc mělo připomínat, že některé druhy pravidelné rutiny jsou v životě potřeba. Minimálně u psů to platí.

Tak jako jim pomáhá v životě, když vědí, že procházky či hry jsou pravidelnou záležitostí, stejně tak by se rutinním mělo stát česání. Nejenom, že pravidelně opakované není tak náročné jako u zanedbané srsti, ale navíc je pes klidnější, když ví, co může čekat.

Není to jen o česání

Opakovaně jsme hovořili o česání, péče o psí tělo má ale i další aspekty. Důvěru mezi člověkem a jeho psem je potřeba pozitivně využít, a tak můžeme při péči o srst prohlédnout a očistit i oči a uši. Pokud zvíře netrpí nějakou chorobou, stačí otřít okolí očí tampónkem tak, aby se v srsti nezachytávaly tekutiny.

Uši jsou trochu komplikovanější a záleží na různých plemenech. Některá totiž potřebují péči o uši věnovat hodně pozornosti, u jiných jde jen o lehkou rutinu. Vnitřek boltců by každopádně měl být čistý, bez výtoku, hnisu či zarudnutí. Důležité je dávat pozor i na případnou srst vrůstající do zvukovodů. Kupříkladu pudli většinou potřebují vytrhávat chlupy v uších pravidelně. Na tyto partie se dnes prodávají rozličné hygienické přípravky.

V poslední době se také více a více zdůrazňuje potřeba péče o psí chrup. Nejlepší prevencí vzniku zubního kamene a zánětů je naučit psa i čištění zubů. Vše souvisí s péčí o jeho tělo, a tak se česání a celková očista může spojit do jedné společné činnosti. I u čištění zubů platí, že začínáme velmi zvolna a plně v pozitivním duchu. Pro psa není takové čištění úplně přirozené, výhody jsou ale značné. Obzvlášť, když jsou k dispozici rozličné zubní pasty i kartáčky určené našim čtyřnohým přátelům.