Pojem „řasy“ je vlastně biologicky velmi špatně uchopitelný. Tradičně se řadí mezi nižší, fotosyntetizující rostliny, ve skutečnosti ale tato skupina zahrnuje řadu nepříbuzných organismů, z nichž jen některé jsou skutečnými rostlinami. Řasy mohou být jednobuněčné i mnohobuněčné a vytvářet řadu rozličných seskupení. V případě akvária budeme mít nejčastěji co dělat s hnědým, zeleným či načervenalým filmem, který pokrývá stěny nádrže, dno, kameny i výzdobu, postupně roste i na filtru a na samotných rybách. Právě takové přemnožení je něco, čemu se chceme vyhnout.

Svým způsobem můžeme o řasách přemýšlet jako o jistém „plevelu“ vodní nádrže, který když bez kontroly prosperuje, začne se přemnožovat. K prosperitě přitom stačí přebytek jednoho ze tří základních faktorů voda – slunce – živiny. K přemnožení řas tak velmi často vedou poměrně banální důvody. Nejčastěji je to například tím, že nádrž stojí na přímém slunci nebo má příliš dlouho rozsvícené světlo. Přebytek živin ve vodě je zase způsoben překrmováním ryb příliš velkým množstvím krmení. Velkou chybou je málo častá výměna vody. Podobně lze vysoké hladiny živin ve vodě dosáhnout dalšími akvaristickými chybami.

K omezení růstu řas se proto doporučuje dodržovat sedm následujících zásad:

1. Omezte světlo. Ryby a rostliny světlo potřebují, všeho ale moc škodí. Na akvárium by ideálně vůbec neměl svítit přímý sluneční svit. Umělé osvětlení s UV nemusí být přehnaně silné a neměli bychom ho zapínat na více než 8–10 hodin denně.
2. Krmte méně. Překrmování ryb je mimořádně rozšířená chyba. Na rozdíl od koček nebo psů se to nepodepíše na obezitě zvířecích mazlíčků, ale hlavně na kvalitě jejich životního prostředí. Voda prosycená nesežraným krmením má vysoký obsah fosfátů a stává se živným roztokem pro řasy. Krmení pro rybičky proto dávkujte – pokud po pěti minutách od nasypání něco zbývá a ulpívá na dně, dáváte příliš mnoho.
3. Čistěte vodu často. Tento bod je možná nejdůležitější, výměna vody je pro prevenci růstu řas naprosto zásadní. Není potřeba se příliš často „trápit“ s čištěním celého akvária, je ale dobré dodržovat pravidelnou rutinu. Kromě velkého čištění se doporučuje minimálně jednou týdně odebrat 10 až 15 % staré vody a doplnit novou. Tím se snižuje obsah dusičnanů a omezují se tím podmínky pro růst řas.
4. Dobře svou vodu poznejte. I když se věnujete akvaristice jen velmi odpočinkově s pár nenáročnými rybičkami, přesto je dobré věnovat vodě trochu té vědecké pozornosti. Na trhu jsou k dispozici rozličné testovací proužky, je dobré si s jejich pomocí prověřit svůj zdroj vody – pokud obsahuje příliš mnoho fosfátů, je lepší zkusit hledat zdroj jiný či filtrovaný. Podobně je dobré se zaměřit i na dusičnany. Nemá smysl vodu měnit tak, že si nežádoucí živiny pro řasy do akvária jen dodáváme čerstvé z kohoutku.
5. Řasy pečlivě čistěte. Když už si všimnete, že se na skle, kamenech či jiných površích objevil řasový porost, tak jej pečlivě odstraňte a celé akvárium vyčistěte. Oškrábejte sklo, vykartáčujte dno a kameny, štěrk lze ošetřovat i pomocí slabého vysavače. Trocha práce navíc při čištění vám ušetří spoustu starostí dříve, než se nežádoucí rostliny a akváriu z původně malého zdroje dramaticky rozmnoží.
6. Pěstujte živé rostliny. Živé vodní rostliny vstřebávají řady látek, které by jinak sloužily k výživě řas. Přítomnost opečovávaných rostlinek tak omezuje „životní prostor“ nechtěným řasám.
7. Nakrmte řasami rybky. Některé druhy akvarijních ryb se řasami živí a pojídají je z povrchů rychleji, než se stíhají rozrůst. Klasickou rybou v našich akváriích je „přísavkovitý“ krunýřovec guyanský nebo jednopruhý, řasami se živí například i parmoun širokopruhý.

Jaké jsou vlastně různé typy řas? Pro efektivní zbavení se jich je dobré znát mezi nimi rozdíly, může to totiž pomoci k nalezení příčiny jejich přemnožení. Nejtypičtější řasy, tradičně označované podle barev, jsou:

Hnědá řasa – Objevuje se nejčastěji v čerstvě založených akváriích. Voda takových nádrží obsahuje ještě množství amoniaku, které se později sníží činností bakterií ve dně, zaběhnutím filtrů a působením rostlin. Hnědá řasa sice může na chvíli pokrýt skoro vše, jde ale dobře setřít a během krátké doby se obvykle přestane vracet.

Sinice – Jejich výskyt souvisí s nadměrnou koncentrací fosfátu a dusičnanu, projevuje se vznikem vrstvy slizu. Ve většině případů jde o bakterie, nikoliv rostliny, jejich odstranění bývá poměrně náročné. Pomáhá dobrá péče o vodu, zkusit se může i akvárium na pár dní zakrýt před světlem. Existují přípravky proti výskytu sinic, musí se ale používat velmi opatrně, protože působí negativně i na prospěšnou mikroflóru v akváriu.

Červená řasa – Většinou akvaristů je označována za nejtěžší k odstranění. Může vypadat jako rostlina, opět jde ale o produkt kyanobakterií, stejně jako sinice výše. Jejich vznik je dán souhrou různých okolností souvisejících se složením vody, prevencí je opět snaha o udržování čistého a dobrého prostředí

Zelená řasa – V zásadě jde o rostlinu, jejíž růst v normálním množství naznačuje dobře fungující vodní ekosystém. Je to právě tato řasa, kterou požírají zmiňované rybky, které tak brání jejímu přemnožení. Přesycená, nečištěná či přehřátá voda může vytvořit podmínky, při kterých se i zelené řasy začnou množit nežádoucím způsobem. S trochou péče o akvárium se tomu ale dá u zelených řas dobře vyhnout.

Zelená voda – Zelená nebo kvetoucí voda je poměrně frustrující záležitost. V podstatě jde o mikroskopický růst řas ve volné vodě, kvůli tomu ale nejde dobře setřít či jinak mechanicky odstranit. Vyměňování vody také není tak efektivní, mikroskopické zárodky tohoto typu řas dobře přežívají. Někdy se dá situace se zelenou vodou řešit až jejím „vyhladověním“. Rybky se v takovém případě na pár dní přemístí a projdou očistou, samotné akvárium se ale zatmaví, pečlivě se také hlídá přítomnost čpavku, dusičnanů a fosfátů.