Vnější část vaginy – vulva – se skládá ze dvou stydkých pysků spojených nahoře a dole. Její vzhled se mění podle toho, v jaké části cyklu se pes nachází. Během hárání je výrazně zduřelá, s patrným krvavým výtokem, na konci hárání se však vrátí zpět do původního stavu.

Vždy by však měla být vidět, pokud je pro odhalení vulvy potřeba roztáhnout kůži od sebe, měli byste vyrazit za veterinářem. Srůst může nastat jak v důsledku vaginální infekce, tak například i zánětu močových cest a řešení je většinou chirurgické.

Vaginální infekce se u fen objevují mnohem častěji, než by se mohlo zdát. Ostatně není se co divit, vzhledem k tomu, že se pochva při sedu dotýká podlahy. Může se snadno dostat do styku s infekčním prostředím či s dráždivými látkami, což sice může skončit „jen“ vyrážkou, někdy ale i nepříjemnou infekcí.

Pozor na výtok

Mezi příznaky vaginitidy patří hnisavý či krvavý výtok, časté a intenzivní olizování vulvy, „sáňkování“, časté močení. V takových případech informujte svého veterináře. Zvlášť, pokud se vyskytne krvavý výtok mimo období hárání, na nic nečekejte, může jít o vážnější zdravotní problém.

Obecně jakýkoli výtok by měl být důvodem ke zvýšenému sledování zdravotního stavu vaší fenky. Kromě hárání a období po porodu by se totiž výtok neměl vyskytovat a vulva by neměla nijak zapáchat.

Výtoky mohou mít různá zabarvení i konzistence – od vodnatých bezbarvých až po vyloženě hnisavé. Příčiny mohou být různé – například poranění, cizí předmět v pochvě, infekce močových či reprodukčních cest, hormonální poruchy, březost, ale třeba i rakovina.

Kromě zánětů spojených s výtoky se mohou v okolí pochvy objevit i různé výrůstky, boule či hrudky.

Je vždy na veterináři, aby zjistil příčinu zdravotního problému. Nezkoušejte fenku léčit sami volně prodejnými léky ani „babskými radami“, problém by se mohl ještě zhoršit.