Štítná žláza je motýlovitý orgán umístěný v krku, který přímo produkuje mimo jiné dva hormony s mimořádnou důležitostí – tyroxin (T4) a trijodthyronin (T3). Ty mají vliv na látkovou přeměnu a metabolickou aktivitu buněk, stejně jako na činnost centrální nervové soustavy. Štítná žláza tedy přímo ovlivňuje tělesné pochody, jako je spotřeba kyslíku, produkce tepla a také účinky jiných hormonů.

Není tedy s podivem, že pokud se činnost štítné žlázy vyšine z normálního stavu, může to vést k závažným problémům. Ostatně stav, který hypertyreóza způsobuje, se nazývá tyreotoxikóza (aby těch krkolomných slov nebylo málo) – tedy v podstatě dlouhodobé vystavení tkání vysokým, až toxickým hladinám hormonů. 

Neutišitelný hlad

Symptomy hypertyreózy přímo souvisí s činností daných hormonů. Kvůli zrychlenému metabolismu se může u koček projevovat zvýšená žízeň, asi nejtypičtějším projevem je pak jakoby neutišitelný hlad. Zároveň ale žravosti navzdory zvíře ztrácí na hmotnosti. Někdy si chovatel nevšimne hned, že kočka příliš pije, zato může pozorovat, že se jí výrazně zvýšila frekvence a intenzita močení. Rozhozený metabolismus může zasáhnout i zažívání a kočka trpí zvracením či průjmy. To všechno má pak vliv na chování: mazlíček přestává mít hezky upravenou srst, objevuje se u něj agresivita či hyperaktivita, případě při vyčerpání naopak letargie.  

Obvykle pak hypertyreózu doprovází zvětšení štítné žlázy, což samo o sobě je ale porucha, která může mít více příčin. Každopádně pokud majitel zjistí, že jeho kočička je schopna sežrat naprosto cokoliv, přesto ztrácí na váze, a ještě ke všemu člověk nahmatá zduřelé žlázy na krku, pak je asi jasno. 

Hlavní příčinou nadprodukce hormonů štítné žlázy pak obvykle bývají některé typy nádorů. Drtivou většinu případů vyvolá nezhoubný nádor zvaný adenom. Ten vzniká ze žlázového epitelu a v podstatě na rozdíl od rakovinného bujení není zdraví nebezpečný – pokud ovšem svým vznikem druhotně nenaruší činnost nějakého orgánu, v tomto případě štítné žlázy. V menšině případů je pak příčina hypertyreózy zlověstnější – zhoubný, rakovinný nádor, konkrétně obvykle adenokarcinom.  

Spouštěč je neznámý

Zároveň platí, že se nedá úplně jednoznačně říci, co ony nádory – ať už zhoubný či nezhoubný – vlastně spouští. Rozhodně má svůj vliv věk, u kočičích seniorů bývají problémy se štítnou žlázou velmi časté. Některé studie naznačují, že statisticky větší riziko vzniku hypertyreózy vzniká u koček, které jsou krmeny hlavně plechovkovou stravou. Také se zdá, že u některých plemen je výskyt onemocnění o něco větší, konkrétně se hovoří o siamských kočkách, barmských, perských, habešských či britských krátkosrstých. 

Skutečná prevence onemocnění ale v podstatě neexistuje. Důležité je proto při podezření vyhledat včas pomoc veterináře a pokusit se situaci řešit hned v začátku. Zvěrolékař by měl být na základě prohlídky a krevního obrazu schopen popsat stav kočky, hladiny jejich hormonů a zjistit, zda jí orgány fungují správně.   

Jak se léčí

V zásadě jde říci, že existují čtyři způsoby léčby této choroby: úprava jídelníčku, operace, medikace a použití radioaktivního jódu. Záleží vždy na závažnosti onemocnění, stavu konkrétního jedince a pak také na dostupnosti různých metod. U lehčích případů může stačit úprava jídelníčku. Štítná žláza pro svou činnost potřebuje jód, tedy pokud dojde ve stravě k jeho minimalizaci, může se činnost orgánu vrátit do normálu. To pomáhá obvykle tehdy, pokud spouštěč hypertyreózy – nezhoubný nádor – štítnou žlázu takříkajíc podráždil, ale dále na ni nemá vliv. Podobně funguje medikace, kdy některé léky působí na metabolismus orgánu a produkci hormonů tak snižují. 

Závažnější stavy si mohou vyžádat přímo operaci štítné žlázy, ta je ale poměrně invazivní a riskantní. Specifická je léčba radioaktivním jóde. Ta je na jednu stranu zdaleka nejefektivnější. Spočívá totiž v podání slabě radioaktivních izotopů jódu, které se uloží ve štítné žláze a zahubí abnormální tkáně, které se v ní mohly utvořit. Není potřeba žádný zásah do těla a při správné aplikaci nebyly popsány žádné vedlejší účinky. Na druhou stranu je ale tento postup dostupný jen na specializovaných pracovištích a bývá velmi nákladný. Navíc se zvíře musí na několik dní hospitalizovat a umístit do izolace. Nejčastěji se tak hypertyreóza stále léčí dietou a medikací. 

Zvýšená produkce hormonů štítné žlázy může kočku trápit poměrně dlouho. Vždy záleží na tom, jak moc silný vliv má na metabolismus. Neléčená ale nakonec vede k vyčerpání organismu, zkrácení života a nezřídka končí i smrtí kvůli zástavě srdce. Proto je dobré některé symptomy nepodceňovat, a hlavně u kočičích seniorů dobře sledovat jejich projevy. Léčba má u většiny případů velmi dobrou bilanci, skutečně těžkých stavů spojených s rakovinou je naštěstí minimum. Pokud tedy chovatel odhalí hypertyreózu včas, má kočka slušnou šanci vše přestát bez následků.