Termín „flémování“ pochází z němčiny a v podstatě značí šklebení se či cenění zubů. Vyskytuje se u řady savců, u některých druhů je pak velmi výrazné. Kupříkladu u lvů či koňů lze dohledat celou řadu fotografií prapodivné grimasy, u koček je to spíše jen velmi neobvyklý výraz ve tváři. Jak jsme uvedli, některé chovatele to může trochu vyděsit a skutečně existují svědectví veterinářů, na které se chovatelé obrací s tím, že jejich mazlíček má jakési divné křeče a tiky.  

Odborníci ale upozorňují, že toto chování je ve skutečnosti u koček poměrně běžné. Flémování totiž zvířatům slouží k analyzování pachů v okolí. Toto zvláštní gesto totiž usnadňuje přenos feromonů k tzv. Jacobsonovu orgánu. Ten se nachází na patře a u spousty savců, člověka nevyjímaje, jde v podstatě o rudimentární orgán bez většího využití. Je ovšem výrazně vyvinutý například u plazů. Hadí kmitání jazykem je ostatně také snahou dostat k Jacobsonovu orgánu maximum pachových informací z okolí. 

Když se hovoří o citlivosti čenichu, většinou si jako první vzpomeneme na psy. Nesmíme ale podceňovat ani kočičí vidění světa, které se také velmi výrazně skládá z analyzování okolí pomocí pachů, feromonů a podobně. Právě u koček, podobně jako u zmiňovaných koní, je flémování nejvíce spojené s feromony souvisejícími s rozmnožováním, respektive se „čtením“ jiných koček. Proto se s flémováním můžeme nejčastěji setkat tehdy, když kočka narazí na pach potenciální konkurence/kamaráda/partnerky k páření. 

Pro ilustraci přikládáme obrázek koně při flémování. Díky výrazně pohyblivějším pyskům je u něj zřetelnější, o jakou grimasu se vlastně jedná. | zdroj: Pixabay

Vědci sledující kočičí chování popsali, že k flémování nejčastěji dojde, pokud kočka zachytává feromony vypuštěné jiným jedincem z análních žláz. Další variantou je pak rozkódování teritoriálních signálů, které druhá kočka zanechala značkováním močí. Také dodejme, že mazlíček může takto skoro až směšně reagovat na naše špinavé ponožky či spodní prádlo pohozené na zemi. Nejde o to, že by ho tak lákal pach samotný, ale o feromony a pachové informace spojené s použitým prádlem. 

Flémování jako varování

Když říkáme, že reakce kočky na lidské špinavé prádlo může být směšná, není to přehánění. Při flémování totiž někdy vypadá, jako by se jí skoro až s divadelním přehráváním obracel žaludek. Různí jedinci mají trochu rozdílné projevy, v podstatě ale flémování poznáme tak, že kočka se snaží stočit horní ret nahoru, přičemž mívají stažené nozdry. Vtahují zkrátka pachové stopy na patro. Některé kočky dokonce otevírají výrazněji pusu, takže to chvíli vypadá, jako by funěly jako pes. 

Flémování je tedy v podstatě kombinací čichového a chuťového analyzování neviditelných částic. Jak jsme řekli, kočky jsou mimořádně citlivé na pachy a mají mnohem větší počet receptorů než člověk. Tím, že je flémování častěji spojené s feromony a hledáním možnosti páření, mnohem častěji jej můžeme pozorovat u kocourů. Flémování tak vlastně může posloužit také jako varování předtím, že váš mazlíček začal cosi analyzovat a volání přírody jej může hnát na potulky. Pokud není zvyklý na samostatný pohyb venku, je možná lepší se v takovém případě ujistit, že nehrozí útěk. Pokud máme ovšem doma kocourka kastrovaného, pak obvykle podobné nebezpečí nehrozí. 

Význam flémování ale nemusíme přeceňovat. Většina z nás nosí domů každodenně obrovské množství pachů, které nevnímáme, ale pro kočku jsou otevřenou knihou. Je ale dobré vědět, o co se v případě tohoto chování jedná a nenechat se zaskočit tím, že kočku nečekaně popadl jakýsi podivný, grimasový záchvat.