Degenerativní myelopatie je progresivní onemocněné bílé míšní hmoty, jehož příčinou je mutace genu SOD1. Mícha v pánevní oblasti pomalu odumírá, proto se k mozku postupně přestávají dostávat informace o poloze pánevních končetin a zadní části trupu.

Kvůli tomu se zhoršuje pohyblivost nohou, psi škobrtají, mají problémy chodit ze schodů, přední a zadní končetiny se pohybují nesynchronizovaně, oslabuje svalstvo na nohách, až postupně dojde k nevyhnutelnému konci – úplnému ochrnutí ve spojení s inkontinencí.

Nemoc se začíná průměrně projevovat kolem osmého roku. Správná diagnostika nemoci je mnohdy oříškem i pro zkušené veterináře. Většinou se postupně vylučují jiné příčiny ochabování zadních končetin, jako je třeba dysplazie kyčelního kloubu, výhřezy ploténky, zánětlivá onemocnění páteře či Woblerův syndrom… Často se na ale pravou příčinu problémů přijde až po smrti pejska.

Léčba není možná

Protože jde o genetické onemocnění, neexistuje žádná adekvátní léčba. Léčí se tak pouze příznaky a doprovodné problémy v podobě například častých infekcí močových cest. Pejskovi lze ale zkvalitnit a prodloužit život vhodnou fyzioterapií, posílením svalů a odlehčením namáhaných kloubů. Kromě Dornovy metody a různých balančních pomůcek se osvědčila například aquaterapie.

V současné době je výskyt degenerativní myelopatie popsán u 124 psích plemen, nejčastěji jí trpí němečtí ovčáci. Jedinou možností, jak onemocnění vymýtit, je vyřadit z chovu jedince, u nichž genetické testy mutaci prokážou. Ostatně důvěryhodná chovatelská stanice by měla štěňatům zařídit genetické testy, nebo alespoň zájemci provedení testů přes zakoupením štěněte umožnit.

Dobrou zprávou je, že – pomineme-li opravdu poslední stádium a jistý diskomfort – je onemocnění pro psy bezbolestné.