Žábry jsou citlivá součást těla a velmi rychle se na nich podepíšou i různé infekce, znečištění akvária, plísně či paraziti. Nás v danou chvíli ale zajímají hlavně problémy spojené s nevhodným životním prostředím.

Nemoc z přesycení vody vzniká obvykle v chladnějších akváriích. Dochází k ní tehdy, když je ve vodě rozptýlené abnormální množství plynů, jako je například dusík, oxid uhličitý či argon. U ryb se za takových podmínek může nemoc z přesycené vody projevit tehdy, kdy zapůsobí nějaký „spouštěč“. Nejčastěji se stává, že se jinak chladná voda zahřeje příliš rychle, případně dojde k poruše filtru. Vliv může mít i nadměrný růst řas ve vodě.

Při nemoci z přesycení vody se rybkám utváří drobné bublinky v očích, na ploutvích, a hlavně na žábrách. To blokuje běžnou činnost tohoto dýchacího orgánu. Naštěstí se dá situace řešit mechanickým odstraněním přebytečného plynu z vody, kdy se akvárium pomocí filtru výrazně prosytí vzduchem.

Otrava oxidem uhličitým se může u akvarijních rybek objevit, když koncentrace tohoto plynu ve vodě překročí množství 20 mg na litr. Voda kvůli tomu mění své pH na kyselé a stává se pro ryby toxickou. Příznaky této otravy jsou apatie a letargické nereagování na podněty. Pro léčbu je potřeba opět vodu silně provzdušnit tak, aby se oxid uhličitý uvolnil a pH v akváriu se zvedlo.

Život ohrožující je pro ryby otrava sulfidem neboli sirovodíkem. Plyn H2S se v akváriích či jezírcích utváří činností některých druhů bakterií žijících z organických zbytků ve vysychající nebo odkysličené vodě. Ve velkém množství je sirovodík dobře identifikovatelný podle charakteristického zápachu, vliv má ale i v menších koncentracích. Ryby dlouhodobě vystavené tomuto toxinu ztrácejí na hmotnosti a jsou náchylné k různým chorobám, ve vyšších koncentracích dochází k poškození žaber a ryba se v podstatě udusí. Toto nebezpečí se řeší pomocí důkladného čištění vody a správně intenzivního zavzdušňování akvária.

Obecně platí, že environmentální nebezpečí pro zdravé žábry vzniká většinou kvůli nějaké chovatelské chybě nebo zanedbání. Kvalitu vody je potřeba často kontrolovat, stejně jako dobré fungování filtrů. Pokud se daří udržovat životní prostředí rybkám v čistotě a správným obsahem vzduchu ve vodě, pak je naštěstí riziko výše uvedených otrav minimální.