Na prvním místě bychom měli dbát o svou vlastní bezpečnost. Ničemu nepomůže, pokud se budeme bezhlavě vrhat do dopravy. Jsou dokonce situace, kdy je na místě zavolat policii, například pokud vidíme, že kolize s kočkou vyvolala nebezpečnou situaci nebo přímo nehodu. Stejně tak může nastat chvíle, kdy vidíme, že zvíře je viditelně naživu, ale okolní doprava je příliš hustá a nebezpečná – i v takovém případě je zcela legitimní pomoc přivolat.

Může se stát, že kočka i po zásahu autem zůstane pohyblivá. Pak je velmi pravděpodobné, že se pokusí v šoku utéct a někam schovat. Pokud je to jen trochu možné, měli bychom ji rychle následovat a pokusit se ji uklidnit a odchytit. Nejenom, že veterinární pomoc potřebuje tak jako tak – hrozí hlavně, že se v panice znovu dostane na vozovku.

Co nejrychleji na pohotovost

Pokud je zvíře po zásahu v bezvědomí, měli bychom zkontrolovat jeho životní funkce. Důležitá je kontrola dechu a srdečního tepu. Tep se nejlépe u koček sleduje na hrudi pod ramenem. Nebudeme si nic nalhávat: statistiky úmrtí koček po zásahu autem nejsou moc příznivé. Přesto je šance na přežití nenulová. Kočce může pomoci i okamžitý zásah první pomoci včetně srdeční masáže dvěma prsty a mělkým umělým dýcháním. Nemusí být vážně zraněná, má ale srdeční zástavu po šoku z nárazu. Samozřejmě ale musíme zhodnotit realisticky, jak kolize vypadala a v jakém stavu je tělo zvířete.

Pokud kočka žije, je potřeba ji co nejrychleji dostat na veterinární pohotovost. Neexistuje jednoznačný návod, jak zvíře s potenciálně polámanými kostmi či poškozenými orgány převážet. Obecná zásada ale říká, že by se toho v těle mělo hýbat co nejméně. Nejlepší je zraněného mazlíčka zabalit do příhodného kusu látky (ať už je to deka, bunda nebo ručník) a položit na plochý povrch. Instinkt by nám velel kočku přivinout do náruče, abychom ji uklidnili, pro rychlý a co nejbezpečnější převoz je ale lepší přepravka či krabice. Důležité je pokusit se zvíře při zvedání či převozu udržet co nejvíce nehybné a v co „nejležatější“ poloze. Zkrátka tak, aby možné zlámané kosti nenapáchaly v těle další škodu.

V autě je dobré přepravku s kočkou přikrýt, aby se udržela co nejklidnější. Na jednu stranu je potřeba spěchat, zároveň je ale nutné vysílat uklidňující signály, v podobě tichého hlasu a absence paniky. Neklidný, utíkající mazlíček může svou vlastní situaci jenom zhoršit. Ještě dodejme, že veterináře bychom měli navštívit s každou kočkou, která přežila srážku s autem, a to i tehdy, pokud se zdá být naprosto v pořádku. Zanedbané vnitřní zranění je spolehlivou cestou k bolestivé a zbytečné smrti.

Škála možných zranění je široká, zkušený zvěrolékař by ale měl vědět, na co koukat. Kočky například umí překvapovat svou pružností, jejich kosti jsou ale velmi tenké, a tak se fraktury u srážky s autem objevují skoro vždy. Vedle toho je ale potřeba se obávat vnitřního krvácení, poškození orgánů a mozku i ztráty krve.

Naděje na přežití

U koček často dochází při kolizi s autem k velmi ohavným zraněním, kdy se od masa odtrhne celá vrstva kůže jako při svlékání rukavice. Takové zranění vypadá strašlivě, nemusí ale být samo o sobě smrtící. Neměli bychom se pokoušet podobné rány sami čistit, jen je přikrýt například čistou utěrkou či lékařským šátkem. Okamžitý zásah bychom měli provést jen v případě většího krvácení, které se můžeme snažit sami zastavovat zaškrcením či zmáčknutím přes šátek. Každopádně platí, že klíčová je rychlá cesta k veterináři.

Srážky s autem si už vyžádaly mnoho kočičích životů. Mezi příčinami smrtelných zranění půjde asi o tu nejčastější. Přesto je dobré vědět, pokud už taková mezní situace nastane, že pokud kočka přežila úvodní náraz, má jistou naději na přežití. Záleží na povaze zranění a rychlosti dalšího ošetření u veterináře. Zodpovědný chovatel musí vždycky počítat s nejhorším, více než kdy jindy ale v tomto případě platí obligátní rčení, že naděje umírá poslední.