Základní pravidlo zní, že je potřeba zdravým rozumem posoudit celkový stav zvířete, když k bodnutí dojde. Oteklá packa nebo tvář, výsledek úspěšného kočičího lovu, není obvykle život ohrožující. Pokud ale máme pocit, že mazlíček nemůže dýchat nebo že mu nastupuje alergická reakce, je nutné jednat naprosto akutně a vyhledat okamžitě pomoc zvěrolékaře. Symptomy anafylaktického jsou problémy s dechem, zvracení či průjem, slabost, ztráty vědomí, bělavá barva dásní, třas.  

Někdy je lepší k veterináři vyrazit i tehdy, kdy se kočka sice zatím dramaticky špatně neprojevuje, ale máme podezření, že se situace může s časem zhoršovat. Typicky jde o žihadlo na citlivém místě (např. okolí oka) či pokud kočku pobodalo větší množství hmyzu a obáváme se následné reakce. 

Alergické reakce vyvolává přítomnost hmyzího jedu, kočka při alergii zažívá horší stavy, než je jen běžný otok a bolest. I přesto mají alergické reakce širší škálu projevů – někdy stačí zvířeti u veterináře preventivně podat antihistaminika a nějaké tišící léky. V případě silnějšího anafylaktického šoku je někdy potřeba připojit zvíře na tekutiny podporující krevní oběh, případě pomoci kyslíkem ke stabilizaci dýchání. 

Pokud jde ale o bodnutí „běžné“, ošetřujeme obvykle zranění doma. Jako první je potřeba se podívat, zda šlo o včelu a zda je nutné vytáhnout žihadlo. To samo o sobě může být v kočičí srsti mimořádně náročný úkol. Pokud se nezadaří, neměly by vzniknout větší komplikace, odstranění žihadla ale snižuje riziko zánětu. Pokud máme štěstí a na žihadlo natrefíme, doporučuje se ho odstraňovat nehtem či třeba plastovou kartičkou škrábavým pohybem. Zmáčknutí zbytku jedového váčku pinzetou může umocnit kočce bolest. 

Kočka, stejně jako člověk, na horkém oteklém místě umí ocenit něco chladivého. Kousek ledu v osušce, mokrá látka nebo pytlík mražené zeleniny může přinést úlevu – pozor jen na přímý kontakt mrazivé hmoty a pokožky. Po lokalizování vpichu a případném ošetření žihadla je nezbytné kočku ještě nějakou dobu monitorovat. Některé alergické reakce mohou přijít se zpožděním, projevy vážnějších symptomů se někdy objevují postupně. 

Pokud kočka nemá závažnější problémy, obvykle se z bodnutí vzpamatuje po 12–24 hodinách. Nedoporučuje se podomácku zkoušet jiné techniky úlevy, než je pouhé chlazení. Lidské tišící léky jsou pro kočky velmi nebezpečné, „lidové“ recepty – jako třeba aplikace jedlé sody nebo octa – hrozí pouze další negativní reakcí podrážděné pokožky. Ovšem pokud by se zdálo, že bolest přetrvává neobvykle dlouho nebo kočce opravdu komplikuje život, je možné zvěrolékaře přeci jen navštívit a požádat o nějaké lokální léky určené zvířatům. 

Pokud máme doma alergickou kočku, je na místě jistá míra opatrnosti a prevence. V čase dotěrného hmyzu si hlídáme, co se oknem dostává dovnitř, v extrémních případech můžeme omezit pohyb venku. U zdravých koček je to s prevencí těžké – pokud je zvíře zvyklé se pohybovat venku, a zároveň má neutuchající lovecký pud, pak nějaké extrémní omezování nepadne na úrodnou půdu. Hrozí, že při snaze vyhnout se možnosti žihadla, probudíme u kočky pouze frustraci z nečekaných omezení a křiku narušujícího chytání hmyzu. Od jara do podzimu je bodavý hmyz zkrátka něco, s čím se při chovu kočky musí počítat, a na co být případě připravený.