Načítání obsahu, prosím počkejte

Chov želv: Co nesmí chybět v akváriu pro vodní želvy

29. 11. 2020 – 10:47
0
Chov želv: Co nesmí chybět v akváriu pro vodní želvy Želva nádherná v čistém prostředí želvária | zdroj: Pixabay

Ač sladkovodní želvy patří mezi vodní, měly by se spíš nazývat "polovodními", neboť pobyt na souši k jejich životnímu stylu patří také. Na to je potřeba myslet při zařizování jejich akvária - želvária. 

Základním prvkem želvária (pod tímto termínem želví akvárium najdete u řady prodejců i chovatelů) je pochopitelně přítomnost vody. Část želvária by však měla umožňovat vyškrabání se z vody za účelem vyhřívání se.

Mnoho prodejců nabízí želvária už hotová, ne všechna jsou ale vyhovující. Jak velkou nádrž pořídit, také není jednoznačná otázka. Občas se stále ještě traduje omyl, že želva se velikostí přizpůsobuje domovu a že malá želvička svůj domov nepřeroste. Není to pravda. Nejčastěji chované druhy – například želva nádherná či želva žlutolící – se nabízí jako pěticentimetrová mláďata, mohou ale dorůst až do 35 centimetrů.

Zkušení chovatelé říkají, že taková dospělá želva pro své pohodlí potřebuje želvárium o velikostech 100 x 50 cm a výšce 50 cm. Je ale pravda, že to už je poměrně větší rozměr a mnohé z prodávaných nádrží jsou menší. Je možné pro začátek pořídit něco s menšími rozměry a až později se přizpůsobit konečné velikosti želvy.

Kamínky a písek želvárium zútulní

Nádrž by měla být vybavena vyhřívacím místem (souší), přechod na ni by z vody měl být plynulý. Obvykle se tedy želvária vybavují nějakým můstkem. Dno nádrže lze vyzdobit, neměla by ale vznikat místa, kde by se želva mohla dostat do pasti. I když totiž tráví pod vodou poměrně dost času, potřebují dýchat vzduch.

Někdy se na dno nádrže dávají kamínky či akvaristický písek. Není úplně nutný, zvyšuje ale estetický vzhled želvária. Navíc "vystlané" dno více připomíná přirozené prostředí želv a jisté podněty jim může poskytnout hledání potravy zachycené ve dně. Na druhou stranu ovšem kamínky či písek o něco ztěžují čištění. I vyhřívací místo jde vybavit kameny, musíme mít ovšem na paměti dobrou dostupnost.

Vyhřívání želvy potřebují pro správný chod organismu, podporu imunity a také likvidaci parazitů. Jejich "teplé" místečko vybavuje vyhřívací žárovkou, která by měla být zavěšená tak, aby se pod ní pohybovala teplota kolem 32–35° C. Obvykle se odstiňují květináči – objímka i stínidlo musí být keramické, aby se nezačaly tavit. Někdy se používá zvlášť ještě UV žárovka, jindy je k dispozici v kombinaci s vyhřívací – želvy ji potřebují jako náhradu slunce pro metabolizování vápníku a fosforu. UVB trubice navíc slouží i jako osvětlení akvária.

Nezapomeňte na filtr

Želvy dokážou vodu velmi rychle zaneřádit, v akváriu by tedy neměl chybět filtr. Dnes už je dispozici mnoho řešení různých biofiltrů, navíc externě zabudovaných, čímž se šetří místo v želváriu. Staré typy filtru s houbou nejsou vhodné, želvy je okusují.

Želvárium se neobejde bez topítka s termostatem, které musí být zabudované, aby ho zvířata nepočinila. Někdy bývá kombinované s filtrem, který topítko kryje. Voda totiž nesmí být studená – její teplota by se měla pohybovat kolem 24 či 25° C. Doporučuje se želvárium z větší části nahoře zakrývat, aby teplo zbytečně neutíkalo – je ovšem potřeba hlídat, aby se vnitřní prostředí zároveň nepřehřívalo.

Samotnou vodu můžeme použít kohoutkovou. Někteří chovatelé mají obavy z chlóru, ten ale z vody vyprchává v řádech desítek vteřin a celkově je její kvalita u nás dobrá. Snad jen v oblastech s příliš měkkou vodou je potřeba přidávat akvaristické minerály, aby se želvy neodvápňovaly. S dobrým filtrem stačí vodu vyměňovat co 3 týdny, pochopitelně ale musíme reagovat na stav nádrže. Špinavá a kalná voda nejen že zapáchá, ale navíc je semeništěm bakterií a zdrojem zánětů pro zvíře.

Želvárium můžeme dozdobit, je ale potřeba mít na paměti míru a funkčnost. Velké ploché kameny na vyhřívacím místě, případně kmeny suchého dřeva, jsou výborné – musí se ale dát dobře čistit od výkalů. Drobné ozdoby na dně nádrže dělají z akvária hezký bytový doplněk, opět ale platí, že by nám neměly komplikovat údržbu. S rostlinami je to těžké – existují vhodné druhy pro osázení, želvy je ale mohou ničit (ač jsou masožravé) a navíc se s nimi komplikuje údržba. Začátečníkům se tak doporučuje se rostlinám vyhnout, případně použít umělé.

Ať už je želva suchozemská či vodní, platí pro ně jedno pravidlo: čisté a příjemné bydlení je základ zdraví a jenom s ním můžeme mít spokojeného mazlíčka. Rozhodně ale stojí za to si s želváriem vyhrát a udržovat ho pěkné a čisté. Na hbitě a rychle plavající želvy, které se před tím na souši jen nemotorně plazily, je totiž krásný pohled.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články