Atopický ekzém či také dermatitida je chronickým onemocněním pokožky, která se stává prostupnější pro různé dráždivé látky a hlavně alergeny. Výskyt svědivé vyrážky je tak jedním z nejčastějších průvodních jevů různých alergií. Zdroje alergických reakcí mohou být velmi široké. V případě atopické dermatitidy jde nejčastěji o vlivy prostředí, ve kterém se pes pohybuje a žije – od pylu a rostlin obecně, přes plísně a prach, až po různé roztoče. U psů se obvykle příznaky atopické dermatitidy objeví mezi prvním a šestým rokem života, přičemž ale platí, že zpočátku bývají projevy tak mírné, že si jich chovatel nemusí všimnout i několik let. 

Symptomy atopického ekzému se tedy s časem zhoršují, zároveň ale může jít o sezónní onemocnění, kterému během roku kolísá intenzita. Nejčastěji se pak vyrážka objevuje kolem uší, na tlapkách, na podbřišku, na čumáku a mezi očima, v rozkroku, v podpaží, u kořene ocasu či mezi prsty. Typické symptomy jsme pak již naznačili: svědění, neutuchající potřeba se škrábat, odírání se o povrchy, časté olizování kůže, někdy se objevuje „kvasnicový“ zápach, mastná kůže a samozřejmě zarudnutí a loupání pokožky. 

Alergie se může rozvinout u všech psů, některá plemena jsou ale k atopické dermatitidě náchylnější. Jde například o zlaté retrívry, pudly, ši-tzu, kokršpaněly či buldoky. V podstatě neexistuje prevence – ačkoliv rozvoji alergií může bránit správná míra čistoty v domácnostech, nulová pravděpodobnost spontánního vzniku atopického ekzému není nikdy. Existují naštěstí metody, jak projevy vyrážky mírnit a poskytnout mazlíčkovi úlevu. 

Chronické onemocnění

Pes může podstoupit vyšetření na alergie a odhalení jeho alergenů. Stejně tak může být potřeba vyhodnotit stav pokožky zvířete a možnosti, jak k jeho formě atopického ekzému přistupovat. Je ale pravda, že pokročilé testování alergií je poměrně nákladné, a tak je možné, že veterinář doporučí především k tlumení samotné vyrážky než řešení zdroje alergenů, který navíc ne vždy jde uspokojivě odstranit. 

Na tomto místě je asi potřeba zdůraznit, že atopický ekzém je chronické onemocnění, které se v drtivé většině případů nedá nikdy považovat za zcela vyléčené. Zvíře zůstává náchylné na některé druhy dráždění a potřebuje po celý život nějakou formu péče (která ale často nebývá příliš náročná). Je možné roky držet ekzém takříkajíc „pod pokličkou“, ale považovat ho za vyléčený nelze, vždy se může vracet. 

Při atopii je tedy možné buď zkoušet odstranit z okolí psa alergeny, ve specifických případech přistoupit k imunoterapii, která potlačuje samotnou alergii, či nejčastěji začít s léčbou symptomatickou, tedy s tlumením svědění. K imunoterapii tzv. autovakcínami se přistupuje v případě dlouhodobých a těžkých alergií. Jejich výsledkem je snížení citlivosti na alergeny, přičemž léčba trvá mnoho měsíců, a ne vždy je úspěšná.  

Tlumení svědění

Samotné svědění a vyrážky se pak dají řešit medikací léků s tzv. JAK inhibitory, což jsou moderní a velmi šetrné látky působící na cytokiny vyvolávající svědivost a záněty. Také se používají léky s cyklosporiny, které ovlivňují imunitní systém a jeho tvorbu enzymu, který je přímou příčinou reakce na kůži. Účinné pro akutní řešení jsou také kortikosteroidy, které přináší rychlou úlevu od svědění a potlačují zánětlivou reakci. Tyto léky se většinou podávají vnitřně. Vedle nich pak existuje řada přípravků pro tlumení vyrážky a svědění přímo na kůži, od mastí až po šampony.  

Důležité je vědět, že atopické ekzémy se nesmí podcenit a při podezření na něj je potřeba vyhledat pomoc veterináře. Léčba může být dlouhá a náročná časově i finančně, neřešený ekzém ale přivádí psa k šílenství, může být zdrojem dalších infekcí od rozdírání pokožky, a navíc sám ekzém je varováním před alergiemi. Ty mohou nakonec zvíře zasáhnout fatálněji než jen vyrážkou.  

Dlouhodobě neléčený atopický ekzém se stává záležitostí skoro až psychickou, protože výrazně ovlivňuje chování a náladu psa, u kterého vede k frustracím, vyčerpání, agresivitě – a nakonec i zkrácení života prostě tím, že si nedokáže pořádně odpočinout. Proto je potřeba se mít na pozoru, pokud u psa svědění pozorujeme. Výskyt vyrážky je pak problémem, který bychom neměli podceňovat s tím, že se snad sám ztratí.