Ataxie u psů může mít v těle tři hlavní zdroje:

Poruchy polohocitu – polohocit čili propriorecepce je schopnost uvědomit si polohu a pohyby jednotlivých končetin a částí těla. Tzv. proprioreceptory posílají informace do mozku, pokud jsou ale poškozené – případně pokud je poškozená nervová dráha od nich – nastupuje ataxie. Vedle poruch nervových tkání leží nejčastější příčina problému v míše. Na vině tak může být například nádor či degenerace páteře vlivem stárnutí.

Vestibulární syndrom – jde o poruchy rovnováhy. Ty jsou obvykle způsobené problémy ve vnitřním uchu či přímo na mozku. Pes pociťuje závratě a má problémy udržet správnou chůzi – jde tedy opět o formu ataxie.

Poruchy mozečku – mozeček není na jednu stranu považovaný za životně nezbytnou součást mozku a žít lze i s jeho vrozeným nevyvinutím. Zároveň ale jeho poruchy v dospělosti mívají závažné důsledky v oblasti koordinace a rovnováhy, přímo se hovoří o mozečkové ataxii. Problémy může v této oblasti spustit nádor, zánět či nějaká skrytá, vrozená vada, která se později rozvine.

Psi mají typický způsob chůze, a pokud u nich v tomto směru pozorujeme náhlou změnu, může jít o první projev ataxie. Někdy je potvrzujícím příznakem křeč v oblasti hlavy a obličeje, která se projeví cukáním očí. Závažným signálem je náhle se objevivší neschopnost správně pokládat tlapu při chůzi. Pes začíná napadat na nohy, jako by špatně odhadoval vzdálenost k zemi.

Ataxie skutečně vede až k tomu, že zvíře špatně vnímá, kde své končetiny má – proto ji můžou doprovázet ošklivá zranění daná špatným nebo prudkým úderem tlapy o zem. Jiným častým projevem je „přehnaná“ chůze, čili špatná koordinace délky kroku. Pes při tom vypadá, jako když člověk ve tmě neví o schodu a šlápne do prázdna.

Příčiny

Ataxie je syndrom, projev nějakého problému – nikoliv nemoc samotná. Pokud na ni máme podezření, je nezbytné věc co nejrychleji konzultovat s veterinářem a hledat příčinu. Již zmíněné poruchy mohou být - vedle nádorů a zánětů - vyvolané například traumatickým poraněním páteře, embolií, infekcemi ucha, otřesy mozku či některými druhy virů napadajícími mozek a nervy.

Na vině může být i nerovnováha metabolismu – například špatná hladinou hormonů, nedostatek vápníku, draslíku a cukru, poruchy v krevním řečišti či na srdci, stejně jako poruchy výměny vzduchu v plicích. Nemluvě o různých otravách.

Léčba ataxie spočívá primárně v odhalení příčiny, což – jak jsme viděli – může být docela detektivní práce. Každá příčina má pak specifickou léčbu, univerzální rada pro léčení tedy neexistuje. Shodná je snad doplňková medikace, která spočívá v dávkách vápníku, draslíku, cukrů a vitamínu B – tyto látky pomáhají tlumit nejhorší projevy ataxie. Jinak se příčiny typu infekce a záněty léčí potřebnými antibiotiky, nádory si bohužel žádají operaci. Stejně tak se dají operovat například abnormality na páteři tlačící na míchu.

Prevence

Bohužel v podstatě neexistuje dobrá rada pro prevenci – nikdy nelze zaručit, že se ataxie u psa z nějakého důvodu neobjeví. U některých ze jmenovaných příčin lze ale přeci jen snižovat pravděpodobnost výskytu. Správnou péčí o uši a jejich čištěním lze předcházet zánětům pronikajícím později do vnitřního ucha. Zajištění bytu proti otravám je pak nezbytné, a to z více důvodů. Rozvoj nádoru na mozku a páteři ovšem předvídat nejde.

Opět platí to, co u řady psích nemocí – zvíře nám v rané fázi neřekne, že je něco špatně. Člověk si brzy všimne neobvyklých závratí a vyhledá pomoc, pes ale může nějakou dobu lehko ataxii úspěšně koordinovat. Je tedy na zodpovědnosti chovatele, aby své zvíře dobře znal a pokud možno si všímal drobných změn v pohybu.

Pokud už podezření máme, raději jdeme ke zvěrolékaři dříve, než později. Řada příčin se dá lehko odhalit, a tím psovi vrátit životní pohodu, případně život zachránit. Psi milují pohyb a ataxie je obzvlášť zákeřná tím, že jim tuto radost bere – na jejich lidských přátelích je pak to, aby udělali všechno pro zvrácení nepříjemné situace.