Pro vysvětlení, proč je to tak zásadní, je potřeba zkusit vědomí nějak definovat – jenže to je právě ten problém. Inteligence, schopnost se učit, schopnost řešit problémy – to všechno jde u zvířat nějak ověřit a změřit. Samotné vědomí je ale pojem skoro filozofický. Obvykle se definuje jako uvědomění si sebe sama, vnímání vlastní individuální existence v rámci širšího světa či jako existence subjektivního prožitku. Uznejme, že měřit míru prožitku vlastní existence by byl dost problém u lidí, natož u zvířat.

Otázku vědomí lze zúžit na tzv. primární vědomí, tedy schopnost chápat současnost v kontextu přítomnosti a budoucnosti. Zase trochu zjednodušeně – takové vědomí se projevuje jako schopnost mozku posoudit vlastní znalosti a subjektivní zkušenost při rozhodování. A to už je něco, co se na mozkové činnosti projeví – a co lze tedy pomocí přístrojů sledovat a měřit.

Ano, vidím bliknutí

Tým vědců chtěl na vránách ověřit či vyvrátit míru vědomí u takového zvířete. Vybrali je pro jejich inteligenci a schopnost se učit, která ale to samé co vědomí není. Při experimentu pak byly nejprve vrány vytrénovány k tomu, aby dávaly signál pootočením hlavy pokaždé, když na obrazovce viděli rozsvítit se světlo. Tedy aby svým naučeným způsobem "řekly": ano, je tam. Většina světýlek byla jasná a zřetelná, malá část ale nebyla jednoznačná. U jasných všechny vrány jednoznačně odpovídaly, že vidí, u nezřetelných se ale někdy rozhodly nereagovat.

Každá vrána takhle reagovala až na 20 000 vjemů (světel), přičemž se jim měřila mozková činnost. Překvapivě se ukázalo, že pokud se vrána rozhodla reagovat pozitivně, tak mezi rozsvícením světla a pohnutím hlavou se jí "rozblikaly" výrazně neurální sítě. Zatímco pokud nezřetelné světýlko ignorovala, nedošlo k tomu.

Proč je to tak zásadní? Mozková aktivita značila, že vrána něco zvažuje – v podstatě to lze zjednodušit tak, že pokud světýlko viděla, pak "uvažovala" nad tím, co vidí.

Dosud jen u primátů

Přiznejme si, že laickým úhlem pohledu to vypadá jako nic moc objev. Servery zabývající se vědou a její popularizací ale nad touto studií nešetřily nadšením. Takto by se totiž mělo projevovat právě primární vědomí, které doposud bylo prokazatelně pozorováno jen u primátů. Tedy vědomí jako nástroj mozku k zamyšlení se nad vlastními znalostmi, vnímání sebe sama jako myslící bytosti.

Znovu zopakujme, že vědomí se nerovná inteligenci či schopnostem se učit. Mnozí mají zkušenosti se psy a kočkami, kteří jsou schopní neuvěřitelných věcí – a tak nám vrány a blikající obrazovky tak závratné nepřijdou. U jiných tvorů, kromě primátů včetně lidí, ale doposud nemáme takový důkaz "přemýšlení nad vlastním myšlením" – a to ani u psích géniů.

Autoři studie ale dodávají, že není jasné, kde se tato forma pokročilého vědomí u vran vzala. Vyvinulo se nezávisle na vědomí primátů nebo je to nějaký neurologický projev pocházející od našeho společného předka. Ten ale žil před stovkami milionů let – a v takovém případě by to znamenalo, že pokročilou formu vědomí mají i jiní tvorové, jen jsme je doposud zkoumali špatně.

Prozatím ale nechť je vránám přáno: jsou to fascinující tvorové a skutečnost, že možná přemýšlejí nad sebou samými k nim tak nějak sedí. Ostatně, kdo někdy choval jakéhokoliv krkavcovitého ptáka, by jistě souhlasil s tím, že za jejich očima se skrývá něco víc, než je patrné na první pohled.