V přírodě se vyskytují v jižní a střední Americe, nejvíce jich potkáme v amazonské džungli. Je nutno dodat, že značný chovatelský zájem o ně má negativní vliv na přírodní populace, neboť se stávají obětí chytání a nelegálního obchodu (byť vhodnější a úspěšnější je odchov).

Vyznačují se velmi dlouhými ocasy a dlouhými úzkými křídly – tento tvar křídel je typický pro papoušky, kteří létají na velké vzdálenosti. Společným znakem arů je pak neopeřený světlý kroužek kolem očí, který dává jejich tváři typický výraz a vzezření. Jde vesměs o velké papoušky, kteří mohou měřit 49 – 60 cm a vážit 285 – 1708 gramů. Živí se semeny a plody. Mohutný a silný zoban jim pomáhá louskat ořechy, včetně extrémně tvrdých para ořechů. Vyznačují se také velkou odolností vůči toxinům, nenechají tedy svůj jídelníček omezovat plody, které by pro jiné tvory mohly být mírně jedovaté.

Charakteristické pro všechny druhy arů je pestrobarevné zbarvení. Nejmenší ara malý je drobnější zelený papoušek s červenými křídly. Naopak podobně zbarvený ara zelený, který má navíc krásně tyrkysová křídla, patří mezi největší papoušky vůbec. Dominantní zelenou barvu najdeme i u ary vojenského, který má sytě šedozelené tělo s výrazným rudým opeřením nad zobákem. Známý je pro svou značnou inteligenci a učenlivost.

Aru vojenského trochu připomíná ara červenouchý, který má zelenou červenými pery protkanou trochu výrazněji. Jde asi o nejohroženějšího aru, v přírodě přežívá posledních 150 ptáků. Kriticky ohrožený je i ara kaninda, který je endemitem severní Bolívie. Má nádherné žlutomodré (modrá se blíží berlínské modři!) zbarvení peří, modrý nádech má i jeho zoban. Žlutomodrý je i ara ararauna, ikonický pták, kterého si představíme, když se řekne "pirátský papoušek". Podobně známým je i takřka celorudý ara arakanga. Arakangovi se podobá ara zelenokřídlý, který je ze všech arů možná nejrozšířenější a podle některých vůbec nejznámější.

Zvláštním rodem jsou pak papoušci anodorhyncus. Taxonomicky vzato nejde o ary, vžil se ale jejich lidový název "modří arové". Jde o aru tyrkysového, aru hyacintového a aru kobaltového. Tito papoušci jsou ptáky superlativů. Purpurový ara hyacintový je vůbec největším létajícím papouškem a právem se mu přezdívá "král Brazílie". Ara kobaltový je zase papouškem neobvykle tmavého vzezření, který byl považován za vyhynulého a který se jen velmi vzácně vyskytuje v chovu v zajetí.

Ara tyrkysový má také mezi papoušky raritní zbarvení výrazným tyrkysem. V přírodě je ovšem kriticky ohrožený a jistý pesimismus probouzí zprávy, které říkají, že několika posledním výpravám se nepodařilo najít živé jedince.

Právě kvůli mizení přirozeného prostředí arů se tito půvabní tvorové dostávají do stále většího ohrožení. Mementem je vymření ary kubánského, který měl unikátní oranžový nádech peří, a kterého lidská kolonizace vyhubila už v 19. století. Je asi potřeba naplno říci, že kdybychom o tyto živoucí drahokamy přírody přišli, byla by to věčná škoda!