Moudrost koní je skoro až příslovečná. Člověk a kůň mají intimně blízký vztah od pravěku a možná tak objevujeme něco, co by nám dávní koňáci potvrdili. A možná nejen dávní – i soudobí cvičitelé a majitelé koní mají k sobě často tak blízký vztah, že berou jako samozřejmé, že kůň dokáže rozumět řeči lidské tváře. Přesto je vždycky zajímavé, když proběhne nějaký přesný vědecký experiment na podobné téma.

Už dávno je známé, že cvičení koně dobře sledují pohyby „svého“ člověka. Například na začátku 20. století ohromoval svět kůň Chytrý Hans, u kterého se zdálo, že je schopný počítání a matematiky.

Ve skutečnosti, jak se později ukázalo, dokázal vnímat takřka nezřetelná gesta a změny postoje svého člověka, který mu tak v průběhu „počítání“ radil na které číslo položit kopyto. Při nedávném experimentu s vnímáním lidských emocí tedy bylo provedeno několik zaslepujících opatření, aby testovaní koně nebyli nechtěně ovlivnění.

zdroj: Pixabay

Experimenty byly v podstatě dva – první měl potvrdit schopnost koní vnímat lidské emoce, druhý jejich schopnost si tuto zkušenost pamatovat. V první studii tak byly celkem 24 koním z oblasti britského Sussexu ukazovány fotografie lidí s výrazným projevem emocí.

Lidi byli koním neznámí, reagovali tak pouze na výraz tváře. Sledoval se při tom koňský tep, kdy zrychlení bylo interpretováno jako rozrušení. V tomto pokusu se celkem jednoznačně ukázalo, že koně přesně vnímají, kdo se mračí nebo je rozčilený, oproti lidem, kteří se usmívají či přímo smějí. U negativních emocí projevovali nervozitu a tep ukazoval na rozrušení, zatímco kladné emoce se pojili s uklidněním testovaných zvířat.

Obdobnou schopnost číst lidem ve tváři už dřív experimenty ukázaly u celé řady savců, především např. u psů či překvapivě ovcí. U koní ale překvapila rychlost jejich reakce – a to pravé překvapení mělo teprve přijít.

V navazující studii šli totiž vědci ještě dál. Nejprve provedli zdánlivě stejný test: koním ukazovali fotografie lidí výrazně pozitivně či negativně naladěných a měřili jejich reakci. Po několika hodinách se ale – k překvapení koní – člověk z fotografie ukázal na živo. Tito lidé měli za úkol zachovat dokonale neutrální výraz tváře, přičemž se dále měřila reakce koní.

zdroj: Pixabay

Ukázalo se, že na všechny lidi, které si koníci asociovali s negativní emocí, se u zvířat objevily projevy nervozity a nechuti se s takovým člověkem seznamovat. U pozitivních emocí tomu bylo naopak. Navzdory tomu, že mezi fotografií a živým setkáním několik hodin uplynulo a navíc se lidé naživo nedopouštěli ničeho, co by koním připomnělo emoci z fotografie.

Ukázalo se tedy, že koně nejen že mají větší hlavu, jak říká úsloví, ale že ta hlava je skutečně velmi schopná. Sociální inteligence koní je zkrátka na nebývale vysoké úrovni. Koně jsou zatím jediná zvířata, kde byla takhle intenzivní schopnost asociovat si emoce s konkrétními cizími tvářemi pozorována. Dokonce tím troufnou i psy, ovšem není jasné, zda se jim podobný experiment někdy takto věnoval. Možná pro tuhle schopnost koní se nám zdá pohled koňských očí tak hluboký – upřeným prozkoumáním tváře nám totiž svým způsobem koně skutečně hledí do duše.