Skvrnitá a hnědá vajíčka mořských ptáků sice mohou vypadat jako neživé hrudky, ale uvnitř se vyvíjející mláďata už věnují dostatek pozornosti rodičům. Vědci zkoumali mláďata racků středomořských a zjistili, že ptáčata mohou reagovat na poplach svých rodičů již ve vajíčku a předat informace o nebezpečí ostatním nenarozeným mláďatům.

Embrya, která tuto zkušenost zažijí, se vylíhnou později, ptáci jsou navíc lépe připraveni na drsný život v nebezpečí.

Reagují už ve vajíčku

Embrya racků středomořských mohou využívat různé zdroje informací – ty, které přicházejí od rodičů a ty, které zachytí od ostatních embryí, aby se připravila na dospělost.

Ostrov Sálvora leží zhruba tři kilometry od pobřeží severozápadního Španělska. Díky písečným plážím a skalnatým výchozům jsou tam ideální podmínky pro usazení racků.

Zároveň tam ale loví norci a také drobní dravci, kteří lační po vajíčkách i po potomcích mořských ptáků. Lidská mimina jsou už v lůně citlivá na zvuky zvenčí. Stejně tak mohou i ptáčata mořských ptáků už ve vajíčku slyšet vnější svět.

Vejce racků | zdroj: Profimedia

José Noguera – behaviorální ekolog na Univerzitě ve Vigo, předpokládal, že embrya racků poslouchají volání rodičů kvůli možnému nebezpečí číhajících dravců.

Nakonec ještě přišel na to, že některá embrya jsou starší než jiná a mají lépe vyvinutou schopnost vstřebávat informace z vnějšího světa, zatímco ty mladší embrya tuto schopnost natolik vyvinutou nemají.

Noguera se se svým týmem zaměřil na to, zda si mohou jednotlivá embrya předávat informace o nebezpečí mezi sebou a k čemu to vlastně využijí.

Zkušenosti do života

Aby vědci myšlenku vyzkoušeli, posbírali vajíčka racků z hnízd a uložili je do inkubátorů, aby se ujistili, že jsou ve vzájemném kontaktu. Inkubátory byly umístěny na polní stanici, kde se z pozadí linuly zvuky kolonie racků a jiných ptáků.

Vajíčka roztřídili do skupin po třech, přičemž v posledním inkubačním týdnu byla z některých skupin dvě odebrána, aby byla bezprostředně vystavena alarmujícímu volání dospělých. Asi tři dny před vylíhnutím ptáčat vědci sledovali, jak vajíčka vibrují.

Vajíčka, která byla vystavena varovným zvukům dospělých, vibrovala častěji než ta alarmem nedotčená – a to dokonce platilo i o vajíčkách ze skupin vystavených alarmu rodičů, která předtím varování dospělého neslyšela. Všechna exponovaná vajíčka se také vylíhla později než vejce kontrolní.

Z výzkumu tedy vyplývá, že mláďata, která byla vystavena alarmu od dospělých racků, byla připravena reagovat na predátory tím, že se vylíhla později než skupina druhá. Zjištění tedy naznačují, že mláďata racků slyší poplašné volání už ve vajíčku a sdílejí spolu informace, které je ochrání, a navíc zocelí pro nadcházející život po vylíhnutí.

Mladí ptáci, kteří byli vystaveni volání rodičů už ve vajíčku, jsou totiž poté lépe připraveni reagovat na alarmující volání, které snáze rozpoznají.

"Nikdy jsme si nemysleli, že účinky budou tak zjevné Naše zjištění znamenají, že embrya nejsou pasivními činiteli vůči svému sociálnímu prostředí. Naše výsledky naznačují, že sociální podmínky jsou velmi důležité, a to i během prenatálního vývoje," řekl Noguera

Studie byla publikována v NatureEcology & Evolution