Nils Olav je sice důstojníkem norským, jeho místem pobytu je ale zoo ve skotském Edinburghu. To je tradice daná historicky. Když se v roce 1913 v Edinburghu otvírala zoo, tak pro ni norský stát v rámci přátelství s Velkou Británií věnoval tučňáky patagonské.

Tehdy byl založen celý chov, jako připomínka nedávné cesty polárníka Ronalda Amundsena na jižní pól. Jako odkaz na tuto tradici pak při velké mezinárodní přehlídce vojenských jednotek v Edinburghu v roce 1972 adoptovala norská králova garda oficiálně jednoho tučňáka jako svého maskota. O celou věc se zasloužil důstojník Nils Egelien a králem byl tehdy Olav V. – tučňákovo nové jméno Nils Olav bylo na světě.

Nils Olav I. byl zařazen jako člen regimentu v hodnosti odpovídající asi českému svobodníkovi. Stalo se pak tradicí, že vždy při oficiální návštěvě Edinburghu za strany norské královy gardy, byl tučňák dále povyšován. Krátce po získání hodnosti seržanta v roce 1987 ale první Nils Olav I. zemřel.

Nástupcem se stal Nils Olav II., který přejal již dosažené hodnosti. Ten dále pokračoval v důstojnickém žebříčku, v roce 2005 se již mohl honosit pozicí vrchního plukovníka. Tak se nazývá čestná hodnost v jednotce, spojená s celou řadou ceremoniálních poct.

Oblibu Nilse Olava II. a úctu, které se u svých vojáků těší, stvrdilo to, že v roce 2008 iniciovali gardisté oficiální pasování na rytíře. Král Harald V. se ho sice osobně neúčastnil, potvrdil ho ale královským dekretem. Nils Olav II. se tak stal možná jediným tučňákem, který se může honosit titulem Sir, jenž je v Norsku užíván stejně jako ve Velké Británii.

Nils Olav II. dnes již nežije, překvapivě není ale jasné, kdy uhynul. Když ale v roce 2016 došlo k dalšímu povyšování, už se hovořilo o Nilsi Olavu III. Tehdy šlo o zatím největší slavnost, které se zúčastnilo 50 královských gardistů v plné parádě.

zdroj: Profimedia

Nils Olav III. vykonal přehlídku mužstva, vybaven vojenskými insigniemi na speciální pásce na křídle, a byl povýšen do hodnosti brigadýra. Ta asi nejlépe odpovídá našemu brigádnímu generálovi a média nezapomněla poznamenat, že tučňák tak v hodnosti překonal starého veterána Nilse Egeliena, iniciátora celé tradice.

Mohlo by se zdát, že jde jen o velmi humorně pojatou kuriozitu, vojáci ale berou veškeré ceremonie s náležitým respektem. Od roku 2005 má Nils Olav v Edinburghské zoo bronzovou sochu, která představuje tučňáka patagonského, jako nositele těchto vojenských tradic a jména (i když skuteční jedinci byli zatím už tři). Druhou obdobnou sochu má v kasárnách gardy v Oslu.

Pokud je nám známo, jde zatím o nejúspěšnějšího tučňáka ve službách některé z armád světa. Vlastně jde asi o vojensky nejvýše postaveného ptáka. Zajímavé při tom je, že na fotkách ze slavnostních přehlídek to vypadá, jako by si brigádní generál Sir Nils Olav III. byl svého postavení dobře vědom. Je to zkrátka tučňák, kterému generálské charisma nechybí.