Coco měla štěstí v neštěstí, útok přežila, protože jsou ale slepice na svém zobáku životně závislé, hrozilo, že zahyne hlady. Slípku chovali společně obyvatelé domu a měli k ní blízký vztah, utracení, natož konzumace proto nepřicházely v úvahu. Jedna z obyvatelek domu - Dora - se jí ujala, vzala si ji do bytu a denně o ni pečovala. Půl roku ji krmila ručně z lahve, protože bez funkčního zobáku by se Coco sama nenajedla.
Zároveň Dora požádala o pomoc bývalou nájemnici, umělkyni Arianu Schindlerovou, jestli by se nepokusila slepici vytvořit protetický zobák. „Řekla jsem si, proč ne, že vyrobit zobák pro slepici je zajímavý projekt. A navíc jsem se v tom cítila osobně zainteresovaná, protože ta slípka žila na mém dvoře,“ řekla Schindlerová, která na tvorbě modelu spolupracovala s designérem Robertem Stinchcombem.
Výsledkem byl hliníková 3D protéza horní části zobáku, kterou k tělu připevnili pomocí UV pryskyřice.
A jaká byla Cocoina první reakce? Podle Schindlerové si stoupla před zrcadlo a svým novým zobákem se pořádně dlouho kochala. A pak se po půl roce poprvé sama najedla.
Vstoupit do diskuze (0)