Simon se narodil zřejmě v roce 1947 v Hongkongu a původně šlo o toulavou kočku neurčitého plemene. V březnu 1948 si ho, podvyživeného a slabého, všiml v docích námořník George Hickinbottom z britské válečné fregaty HMS Amethyst, která ve městě právě kotvila. Vzal kocoura na palubu, kde mu poskytnul potřebnou péči a stravu.

Ze Simona se brzy stal šťastný maskot celé posádky – pro své přátelské chování si ho oblíbili vojáci, pro své výkony při chytání krys (které se nevyhýbaly ani tehdy moderním lodím) jej zase vzali na milost námořníci. Posádka později vzpomínala, že Simon měl v sobě jakousi hravou drzost, pro kterou ho měli rádi. Nikdo si nikdy nebyl jistý, zda zrovna ve svém lůžku nenajde nějaký ten dárek od Simona (obvykle kus zabité krysy). Kapitán ho zase nechával spávat ve své čepici, protože hádejte se s kočkou, když se uvelebí.

Zraněný při dělostřelecké palbě

Když se velení lodi změnilo, spolu s velkou částí posádky, byl už kocourek tak spojený s lodí, že si ho okamžitě zamiloval i velitel nový. Na konci roku 1948 fregata vyrazila na rutinní misi na řece Jang-c’-ťiang v Číně – měla totiž vystřídat jinou válečnou loď ve městě Nanking.

Britské námořnictvo tehdy podporovalo slábnoucí legální vládu Čínské republiky proti komunistickým povstalcům v čínské občanské válce. Do bojů se ale v této fázi nezapojovalo a v oblasti nikdo nečekal žádné problémy. 20. dubna 1949 se ale fregata dostala do nečekané dělostřelecké palby povstalců.

Při překvapivém útoku zasáhla salva kajutu velitele. Ten svým zranění podlehnul, kocourek Simon, který tam právě spal, byl vážně zraněn. Lodní lékaři mu věnovali stejnou péči jako jakémukoliv členu posádky, moc šancí na přežití mu ale nedávali.

Jediná oceněná kočka

Loď pak musela na dlouhé týdny nouzově zakotvit, během této doby byla fregata doslova zamořena krysami. Simon nejen že se ze svých zranění zázračně vykřesal, navíc se okamžitě vrátil ke své práci myšilova. Členové posádky vzpomínali, že jeho neochvějný entusiasmus pozdvihoval morálku všech na palubě.

Simonův příběh se dostal v Británii do médií a stala se z něj kočičí celebrita. Veřejnost mu posílala dopisy v takovém množství, že na palubě musel být určen speciální "kočičí důstojník", který mu dělal sekretáře.

Simon se stal nositelem medaile Marie Dickinové, což je ocenění určené zvířatům za jejich odvahu a statečnost v lidských válkách. Většina dekorovaných jsou koně, psi či holubi, Simon je zatím jediná takto oceněná kočka. Dostal také vyznamenání za účast na čínské vojenské misi, stejně jako jiní členové posádky. Byl mu udělen i speciálně vytvořený řád "Able Seacat" ("Schopná námořní kočka"), který si vysloužil za ulovení mimořádně agresivního potkana, trápícího dlouhé týdny posádku, žertovně zvaného Mao Ce-Tung.

Uhynul v karanténě

Bohužel, Simonův příběh končí hořce. Po návratu do přístavu Plymouth v Británii bylo kocourovi připraveno slavnostní přivítání. Po něm se ale musel, dle platných zákonů pro připlouvající zvířata, odebrat do karantény. Ve vojenském zvířecím centru, kam byl na dva týdny umístěn, se ale nakazil blíže neurčeným virem a na nemoc uhynul.

Podle všech svědků to nebyla otázka zanedbání a veterináři se jej snažili ze všech sil zachránit. Bohužel, jeho smrt se nedá nazvat jinak, než tragickou smůlou. Jeho pohřbu na zvířecím hřbitově v Londýně se účastnily stovky lidí, včetně celé posádky HMS Ametyst. Dodnes se na kocourka konají vzpomínkové akce a je připomínám při pietách za mrtvé z incidentu na řece Jang-c’-ťiang.