Stubby býval někdy popisován jako pes neurčité rasy, byl možná spjat se současným plemenem bostonských terirérů.

V roce 1917 pobíhal poblíž univerzity v Yale, kde zrovna cvičil 102. pěší pluk. Jeden z vojáků, desátník Robert Conroy, si malého tuláka oblíbil.

Nakonec ho propašoval i na loď, s níž odpluli vstříc válečné vřavě ve Francii. Po vystoupení ho Conroy skryl pod kabát. Když pak černého pasažéra ve výcvikovém táboře odhalili, uvedl se Stubby tak dobře, že dostal od velitele "milost" a mohl zůstat. Později se ukázalo, že to bylo velmi dobré rozhodnutí. 

Stubby sloužil osm měsíců, účastnil se celkem 17 bitev - a zachraňoval životy. Díky vynikajícímu čichu dokázat včas varovat vojáky před útokem bojovými plyny, díky dobrému sluchu zas před dělostřeleckými granáty. Dokázal se proplížit tam, kam se to lidem nedařilo a zároveň poskytoval útěchu zraněným a umírajícím vojákům a zvedal náladu těm zdravým. 

Poté, co byl jeho přičiněním chycen německý špion, Stubby dostal i prestižní odměnu. Velitel pluku navrhl, aby pes dostal hodnost seržanta a údajně jím byl i jmenován, byť písemné dokumenty chybí. Každopádně měl pes kabátek, který mu ušily ženy z Château-Thierry, ověšen medailemi. 

Stubby utrpěl i válečné zranění, když ho zasáhla střepina granátu do přední části těla. V péči lékařů skočil i poté, co jednou nestihl včas utéct před bojovým plynem. 

Pes, který potkal tři prezidenty

Po válce se Stubby vrátil s Conroyem do Ameriky. Psí hvězda se setkala s třemi prezidenty - Woodrow Wilsonem, Warrenem G. Hardingem a Calvinem Coolidgem. Vystupoval na veřejnosti, získal různá ocenění a stal se také maskotem sportovců z univerzity v Georgetownu.

Stubby zemřel poklidně - ve spánku, v roce 1926. Bylo mu zhruba deset let. O více než 90 let později byl jeho příběhem inspirován animovaný film. 

zdroj: youtube.com