Ve své studii vycházeli ze snímků zveřejňovaných na sociálních médiích a internetových stránkách pro sdílení fotografií, řekla urbánní ekoložka Marta Szulkinová z polské Varšavské univerzity. "Začínali jsme si všímat něčeho divného. Místo toho, aby byli (raci poustevníčci) ozdobení krásnou schránkou nějakého plže, jak jsme tomu byli zvyklí, měli na zádech červené umělohmotné víčko od láhve nebo kus žárovky," popsala Szulkinová. Deset z 16 druhů suchozemských raků poustevníků, které ovšem pro přežití potřebují přístup do vody, používají tento nový typ úkrytu a vědci to zaznamenali ve všech tropických oblastech na Zemi.

Zatím není jasné, zda materiály, z nichž jsou vyrobené předměty sloužící místo schránek, mohou mít na tyto zranitelné korýše nějaký vliv. "Myslím, že si opravdu musíme uvědomit skutečnost, že žijeme v jiné éře a že živočichové využívají to, co mají k dispozici," podotkla polská ekoložka.

Podle vědců poznatky o nových úkrytech raků poustevníčků otevírají otázky ohledně toho, jak tito živočichové žijící na pobřeží přistupují k plastům, jak s ním nakládají a zda mohou mít nějaký vliv na jejich evoluci. Tito desetinozí korýši se během vývoje adaptovali na vyhledávání a zabydlování prázdných plžích schránek. Když jich je nedostatek, ráčci o ně bojují. Vědci zatím nevědí, jak odpad v oceánech ovlivní jejich chování, a zda budou bojovat i o umělohmotné původně člověkem vytvořené schránky. Podle Szulkinové přírodních schránek ubývá, a tak se domnívá, že ráčci budou nacházet spíše ty umělé. Jejich možnou výhodu spatřuje v tom, že jsou lehčí, což by slabším jedincům mohlo usnadnit přežití, protože si útočiště mohou snáze přenášet.

Materiálový inženýr Mark Miodownik z londýnské University College řekl BBC, že lidstvo by si z fotografií raků poustevníčků obývajících umělohmotná víčka nebo objímky žárovek mělo vzít ponaučení. Stejně jako tito živočichové "bychom měli mnohem více plasty využívat opakovaně místo toho, abychom je vyhazovali", vzkázal.