Podle vědců tato zjištění naznačují, že by návštěvy míst s bohatým výskytem ptactva, jako jsou parky či vodní toky a plochy, mohli lékaři předepisovat k léčbě duševních poruch. Jejich zjištění také podtrhuje potřebu lépe chránit životní prostředí a zlepšovat biologickou rozmanitost v městských, příměstských a venkovských oblastech, aby se zachovala ptačí stanoviště.

Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports sledovala každodenní setkání 1292 účastníků s ptáky v loňském roce prostřednictvím aplikace pro chytré telefony nazvané Urban Mind. Během dvou týdnů byli účastníci z Velké Británie, Evropy, USA, Číny a z Austrálie v náhodných intervalech vyzváni, aby zaznamenávali, jak se cítí, včetně toho, zda jsou šťastní nebo ve stresu, zda vidí stromy, a zda vidí nebo slyší ptáky.

Vědci zjistili, že průměrné skóre duševní pohody účastníků se zvýšilo, když viděli nebo slyšeli ptáky, a to i u těch, kteří uvedli, že jim byla diagnostikována deprese.

Tento příznivý účinek přetrvával i po setkání s ptáky, přičemž vyšší úroveň duševní pohody hlásili také účastníci, kteří při následujícím zaznamenávání své nálady už ptáky neviděli ani neslyšeli.

„Ptáci jsou pro nás velmi důležití. Musíme vytvářet a podporovat prostředí, zejména městské, kde je život ptáků stálým prvkem. Abyste měli zdravou populaci ptáků, potřebujete rostliny, potřebujete stromy. Musíme pečovat o celý ekosystém v našich městech,“ uvedl profesor včasné intervence v oblasti duševního zdraví na londýnské King's College Andrea Mechelli.

Příchod dobrých časů

Pozitivní vliv setkání s ptáky na lidi s depresí je významný, protože mnoho „intervencí, které pomáhají takzvaným ‚zdravým lidem‘, u jedinců s duševními problémy nefunguje,“ dodal Mechelli. V této souvislosti vysvětlil, že například cvičení zlepšuje náladu všem - ale je nesmírně náročné motivovat ke cvičení někoho s depresí, zatímco kontakt s ptáky a jejich zpěvem proveditelný je.

Autor Průvodce ptačím zpěvem britské Královské společnosti pro ochranu ptáků Adrian Thomas uvedl, že ho zjištění vědců nijak nepřekvapila. Většina lidí totiž podle něj popisuje svou reakci na ptačí zpěv jako radost.

„Ptačí zpěv byl kdysi přirozenou zvukovou kulisou života všech lidí a já si myslím, že je zakotven někde hluboko v naší psychice. Je spojován s jarem, obnovou a příchodem dobrých časů, což je jen jeden z důvodů, proč musíme řešit přírodní krizi a zajistit, aby příroda neumlkla,“ dodal.