Lidé s poruchami autistického spektra jsou specifickou skupinou obyvatel, jejichž stav by bylo značně zjednodušující označit za postižení. Existuje široká škála projevů a míry autismu, obecně lze ale říci, že mezi příznaky patří odlišné smyslové vnímání, abnormální sociální komunikace a nečekané reakce na některé podněty. Svět autistů není plochý nebo omezený, většinová společnost jej ale špatně chápe, a tak se tito lidé setkávají v běžném životě s řadou výzev.
Z těchto důvodů existuje celá skupina asistenčních psů, jejichž výcvik se speciálně zaměřuje na pomoc autistům. Lidé s touto poruchou velmi často silně potřebují své zaběhnuté zvyky a rituály a jejich narušení silně prožívají. Nečekané situace je mohou přivést až ke strachu či k panice. V takové situaci je k nezaplacení mít u sebe psího parťáka.
Vztah se psem je snazší
Asistenční pes je cvičený na klidné jednání a zároveň na ostražitost. Je schopen podat věci, otevřít dveře, zároveň ale střeží, aby se autista například neztratil, nevstoupil nečekaně do vozovky a podobně. To se ještě umocňuje u autistických dětí, které potřebují řádově ještě větší dohled.
Jen těžko bychom mohli vyjmenovat, kde všude asistenční pes osobám s poruchami autistického spektra může pomoci. Není jistě těžké si představit, jak široká škála stresových či nebezpečných situací může nastat. Nad tím vším ale zůstává jeden základní bod, od kterého se všechno odvíjí – pro velkou většinu autistů je mnohem jednodušší navázat skutečné přátelství a důvěru s láskyplným a bezelstným psem, než s – v jejich očích – chaotickými a komplikovanými lidmi. Psychická rovina asistence a partnerství je nakonec asi to nejdůležitější, co mohou tito psi nabídnout.
Zkušenosti cvičitelů psů i rodičů či příbuzných autistů hovoří jasně: psí kamarád lidem s poruchami autistického spektra výrazně zvyšuje kvalitu života. Je až dojemné slyšet výpovědi těch, kteří přirovnávají vliv psího parťáka skoro až ke kouzlům. Jako by čtyřnohý přítel doslova vyzařoval klid a stabilitu, které jsou při autismu tou nejcennější hodnotou.
Vstoupit do diskuze (0)