Psím géniům se dlouhodobě věnují výzkumníci z maďarské Univerzity Loránda Eötvöse. Již dříve jsme informovali o jejich výzkumu, při kterém ukázali, že ti nejnadanější psi se dovedou naučit názvy spousty různých předmětů a pamatovat si je po dobu několika měsíců. Protože se vědci domnívají, že takových nadaných jedinců je ve psí populaci jen naprosto minimální zlomek, věnují jim pozornost i nadále.

Vědce pochopitelně zajímalo, zda se tito tvorové nějak liší v chování či charakterových vlastnostech od ostatních psů. Ostatně, i lidská psychologie pracuje s tím, že k luštění problémů mimořádně nadané osobnosti mívají zvláštní vlastnosti. Mezi ně statisticky častěji patří jistá hravost, kterou – jak už jsme prozradili – etologové sledovali v nové studii i u psů.

Jelikož identifikovaných psů nadaných k učení se slovům je poměrně málo, bylo možné oslovit chovatele většiny z nich. Jde o 21 jedinců, jejichž lidé vyplňovali standardizovaný dotazník, který se už nějakou dobu používá u zvířecích psychologických studií. Již několik úspěšných výzkumů tímto způsobem dokázala zhodnotit charakterové vlastnosti jednotlivých psích jedinců.

Géniové vs. obyčejní psi

Výsledky 21 psích géniů pak bylo možné porovnat se 144 dotazníky „typických“ psů z Rakouska a Maďarska. Srovnání přitom bylo omezeno pouze na border kolie, neboť většina ze skupiny mimořádně nadaných psů se rekrutovala právě z tohoto plemene. Autoři studie ale na toto konto zdůrazňují, že jejich předchozí práce ukázala, že statistická většina border kolií zvláštní nadání pro učení se slovům nemá – a zároveň někteří géniové pochází i z jiných plemen.

Vědci možná čekali, že charakterové vlastnosti psů se budou ve skupinách „géniové na slova“ a „běžně chytří“ lišit výrazněji. Statistické porovnání dotazníků ale ukázalo, že příliš výrazné odchylky mezi jednotlivými psy nenajdeme. S jedinou výjimkou: hravost. Různým charakterovým vlastnostem se při vyhodnocení dotazníků přiděluje určité skóre a právě v „hravosti“ nadaní psi mimořádně vynikali.

Ještě hravější

Celé je to o to zajímavější, že pracovní psi (typicky ovčáci) jsou známí z dřívějších studií zvířecího chování jako hravější skupina. Mezi nimi border kolie v obecné hravosti a ochotě ke hrám vynikají – jak ostatně mohou potvrdit jejich chovatelé. Navzdory tomu ale border kolie nadané pro učení se slovům ještě znatelně překonaly své „běžné” souputníky téhož plemene. Podle autorů studie tak existuje nějaký vztah mezi nadáním se učit významům slov a extrémně vysokou úrovní hravosti jedince.

Dodejme, že toto zvláštní nadání musí být spojené s hlubokou schopností pozorovat a vnímat jednotliviny ve svém okolí. Takový psí génius musí vědět, že „Tonda“ je konkrétní plyšový medvídek, který teď sedí na konkrétním místě v cvičebním prostoru, aby ho dokázal podle jména identifikovat. Snad tedy tato vyšší hravost souvisí s nějakou silnější formou vnímavosti prostředí kolem sebe, stejně jako s trochu jiným fungováním kognitivních center mozku.

Závěry studie samozřejmě neznamenají, že vysoká hravost psů indikuje možné nadání pro slova. Mezi miliony psích jedinců najdeme jistě hračičky, kteří by i nadané kolie překonali. Autoři také připouští možnost, že dotazníky mohou být ovlivněné tím, že chovatelé psích géniů jsou více naladění na hry se svými mazlíčky díky tréninku zaměřeném na rozpoznávání jmen hraček.

Faktem zůstává, že schopnost učit se významu jmen konkrétních věcí je sice velmi vzácná, ale zcela zásadní pro poznání potenciálu zvířecí mysli. Autoři práce proto na závěr vyzývají ty lidi, kteří se domnívají, že jejich mazlíčci reagují na jména oblíbených hraček, aby se s nimi spojili. Je totiž velmi pravděpodobné, že nepoznaných hravých géniů je mezi našimi čtyřnohými přáteli ještě mnoho.