Myšlenka, že pes rozpozná člověka ve stresu, není nijak převratná. Ostatně řada chovatelů by potvrdila, že přesně tuto zkušenost se svým mazlíčkem mají. Nová studie ale přináší zajímavé poznatky v tom, na co přesně psi nejspíše reagují a jak moc je to dáno jejich čichem. Nejde tedy o podvědomou reakci na naše chování či vnímání našich gest – pes skutečně fyzicky cítí, že nás svírá stres.

Autoři vycházeli z toho, že součástí komunikace řady savců je vysílání různých pachových signálů. U člověka je schopnost tyto signály číst poněkud potlačená (byť úplně nechybí), o psech ale víme, jak mimořádně citlivý čich mají. Ve zvířecí říši v podstatě psí čumák nemá konkurenci. Navíc spolu žijeme po tisíce let a vytvořili jsme mezidruhové partnerství, jaké nemá obdoby. Na vnímání měnících se chemických signálů těla je ostatně postavené například cvičení psů schopných rozpoznat s předstihem blížící se epileptický záchvat.

Vědci z univerzity v Belfastu v rámci výzkumu sesbírali vzorky dechu a potu od lidí, kteří byli nekuřáky a před odebíráním vzorků nejedli a nepili. Šlo o 36 dobrovolníků, kteří se v rámci výzkumu uvolili monitorovat svůj psychický stav. Pokud se subjektivně cítili ve stresu, případně pokud jim monitorovací zařízení měřilo vyšší puls a krevní tlak, pak odebírali další vzorek.

Vědci dopředu vycvičili skupinku čtyř psů různých plemen tak, aby dokázali identifikovat vzorky obsahující specifické látky, které jsou vyplavovány v lidském organismu v době stresu. Jde o směs hormonů a dalších sloučenin, které jsou spojené s reakcí organismu na vypjatou situaci. Psi byli cvičení velmi podobně, jako se třeba policejní psi učí rozpoznávat zakázané substance.

Jasný závěr

Těmto psím „odborníkům“ byly následně předkládány vzorky odebrané lidem tak, aby nebyly starší než tři hodiny. U takto čerstvých látek, odpovídajících tomu, kdyby zvíře bylo s člověkem doma a cítilo jeho dech a pot, byla úspěšnost určení „stresových odběrů“ 93,75 procenta z 720 pokusů. Rozptyl úspěšnosti konkrétních jedinců se pohyboval mezi 90 a 96,88 procenta.

Jinými slovy: autoři studie předkládají jednoznačný závěr, že pes zřetelně cítí produkty našeho metabolismu vznikající při hormonální reakci na stres. To nám říká leccos o vzájemném vztahu člověka a psa a o naladění našich čtyřnohých přátel na život s námi. Také to implikuje další metody pro výcvik asistenčních psů.

Už dnes existuje ve světě program, který tyto chlupaté terapeuty cvičí tak, aby pomáhali lidem s posttraumatickou stresovou poruchou při panické atace či záchvatech úzkostí. Stávající výcvik je zaměřený na to, aby pes identifikoval vizuální projevy úzkosti, tedy aby reagoval, když vidí, že člověk se kvůli panice přestává ovládat. Napříště je možné zkusit hledat cesty, jak asistenční psy mohou pomoci ještě dříve, neboť panikařícího člověka zřetelně ucítí.

Někdy se s nadsázkou říká, že si psí společníky snad ani nezasloužíme. Tak dalece bychom hodnotit nechtěli. Je ale pravda, že nejlepší přátelé lidí znovu a znovu dokazují, že jsou to stvoření perfektně vnímající potřeby svých lidských přátel – psychických potřeb nevyjímaje.