Chobotnice je neobyčejný mořský živočich. Tento hlavonožec má osm pružných chapadel, kterými může uchopit, stisknout, držet či přemístit i předmět. I když disponuje mozkem, jeho chapadla mají mnoho neuronů, díky kterým mohou pracovat nezávisle na mozkovém centru.

Výzkumníci ze Státní univerzity v Severní Karolíně se touto schopností chobotnic inspirovali a vytvořili technologii měkké hmatové logiky, která dovede snímat doteky a napětí. Vyvinuli sérii prototypů zařízení, která využívají dovednosti chobotnice.

Tato technologie by mohla použita v protetických zařízeních, anebo v měkké robotice.

Bez procesoru

"Existují živé organismy, které se mohou rozhodovat, aniž by se spoléhaly na centrální procesor. Napodobili jsme takové schéma chování Michael Dickey, profesor chemického a biomolekulární inženýrství na Státní univerzitě Severní Karolína, který vývoji vedl.

Rozhodování všech prototypů spočívá v senzorech, nikoliv v centralizovaném logickém systému. Zařízení přirovnává Dickey k chobotnicím, které k plnění některých úkolů nepotřebují mozek a jejichž chapadla jsou nezávislá. Umělé paže inspirované chapadly hlavonožců by se tak mohly rozhodovat na základě senzorického vstupu, namísto příkazů z počítače.

zdroj: YouTube

Prototypy jsou vytvořeny z pružného silikonu s pigmenty. Silikon má kanálky, v nichž se nachází kov. Kov se při pokojové teplotě mění na tekutý. Stlačování či napínání silikonu způsobuje deformaci tekutého kovu. Následně vzniká elektrický odpor, který zvyšuje jeho teplotu kovu.

Nárůst teploty tekutého kovu vyvolává změnu barvy pigmentů citlivých na teplotu. Na takové zařízení můžeme nahlížet jako na umělý nervový systém.

Jak dál?

Vědci vyvinuli také pokročilejší prototyp, který pomocí této hmatové měkké logiky přerozděluje energii do různých částí sítě. Materiál pak zapíná světla, aktivuje motory, nebo mění barvy pigmentů.

Nyní se výzkumníci snaží vytvořit ještě složitější měkké obvody, které jsou inspirovány sofistikovanými senzory a aktory.

zdroj: YouTube