Chovatelé ze zoo podnikli v minulých letech pět expedic do nehostinných a nebezpečných území Íránu, aby unikátního živočicha našli, v přírodě ho spatřili jen jednou. Pár mláďat nakonec v roce 2021 získali od soukromého chovatele ve Švýcarsku, který je jedním z mála lidí na světě, který je má, a první, kdo je i rozmnožil, řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Zmije pavoučí podle něj patří k nejvzácnějším živočichům chovaným nejen v plzeňské zoo, ale i v zahradách v Česku a na světě.

Zmije pavoučí (Pseudocerastes urarachnoides) byla popsána v roce 2006, i když ji zoologové zaznamenali už v 60. letech minulého století. Zmije není unikátní jen způsobem lovu, má i dokonalé maskování. Žije ve skalách mezi kameny sádrovce a vápence a tomu je přizpůsobeno i její šupinaté tělo, jehož barva i struktura splývají s pozadím. Dospělá zmije dorůstá délky kolem 1,2 metru. „O jedovatosti se ví relativně málo, protože exemplářů v chovu je minimum. Jediné, co mohu říci, je, že je jedovatý hodně, tím jsem si jistý,“ řekl chovatel hadů Jan Dohnal.

Získání pavoučí zmije je podle něj jeden z nejšílenějších projektů, které v zoo započali. Sám v Íránu pět let zkoumal různé plazy ve společném projektu zoo a univerzity v Teheránu. Cesty za zmijí pavoučí nebyly snadné, české přírodovědce několikrát zadržela policie. Po pětihodinovém výslechu je například vojenští policisté pustili až tehdy, když snímky v jejich fotoaparátech potvrdily, že fotí jen plazy a ne vojenskou techniku. Nalezení hada v přírodě a pak získání mláďat pro chov byl ale jen počátek cesty. Zoo má ojedinělou expozici nejjedovatějších hadů světa nazvanou Království jedu. Vytvoření ideálního terária pro pavoučí zmije trvalo téměř rok a stálo 650 tisíc korun.

„Ten had je hodně bizarní sám o sobě vzhledem, ale žije i v hodně bizarním prostředí,“ řekl Dohnal. V podhůří jsou extrémní podmínky, kdy se noční a denní teploty liší i o desítky stupňů Celsia. Had tam žije až v 20 metrů dlouhých skalních puklinách, v zoo ale museli vymyslet expozici, aby měli šanci zmiji spatřit i návštěvníci.

Terárium má počítačově řízené prostředí, ventily přivádějící studený vzduch, klimatizaci, čidla hlídající teplotu, kamery. Rozmezí teplot v teráriu je zhruba od 14 do 40 stupňů na vybraných bodech. „Museli jsme vytvořit optimální mezník mezi přirozeným prostředím a chovem a myslím, že se nám to povedlo. Zvíře v expozici vypadá šťastně a žere,“ řekl Dohnal. Šanci na mláďata má zoo zhruba za dva až tři roky, až hadi plně dospějí.