Psí slovník sice ani zdaleka neodpovídá tomu lidskému, přesto je jeho rozsah pozoruhodný. Ani průměrné číslo určené novou studií nesmíme podceňovat, navíc nejnadanější pes ze zkoumaných znal na 200 slov. To už je jazykový rozsah odpovídající dvouletému dítěti. Od pejska se sice nedočkáme toho, že by se známá slova pokoušel žvatlavě vyslovovat, hloubka porozumění našim jazykovým konceptům je ale u našich čtyřnohých přátel značná. 

Ostatně, už dříve jsme informovali o výzkumech, které zjistily, že psí géniové jsou schopní si při intenzivním tréninku rychle zapamatovat význam mnoha stovek termínů. V nově publikované práci se ale zvířecí psychologové z kanadské Dalhousieho univerzity rozhodli jít jiným směrem. Spíše než nadaní jednotlivci je zajímal reprezentativní vzorek běžných domácích pejsků. Za tímto účelem oslovili 165 dobrovolníků se psy, jenž pokrývali širší spektrum plemen, věku a zaměření výcviku. Chovatelé pak měli vyplňovat písemné dotazníky, které se používají při psychologickém zkoumání jazykových schopností batolat a předškolních dětí.  

Majitelé psů měli zaznamenávat, jak psi reagují na 172 určených slov a frází a také popisovat vlastní hodnocení psích reakcí. Ano, může se namítnout, že člověk bude mít tendenci svého mazlíčka přeceňovat, tak jako hrozí u dětí, že jejich rodiče v nich vždycky uvidí génia. Na druhou stranu se ale vychází z předpokladu, že nikdo nezná psa tak, jako jeho lidský společník. 

Plemeno a zaměření hrají největší roli

Ukázalo se při tom, že vliv na schopnosti psa má pravděpodobně jeho plemeno a rozhodně jeho zaměření – tedy cvičení služební psi rozumí lidem výrazně lépe. Oproti tomu věk, pohlaví a ani sociální zázemí majitele roli nehrálo. Rozptyl psích schopností byl také velmi široký, a to nejen v počtu chápaných slov, ale také v typu různých frází.

Statistika ukázala, že psi zvyklí na profesionální výcvik měli osobní slovník asi 1,5krát větší než běžní domácí mazlíčci. Vzorek jednotlivých plemen neměl dostatek zástupců, aby se dala udělat jednoznačná statistika. Šlo ale sledovat jisté trendy v typech psů, kdy si nejlépe vedla ovčácká plemena či překvapivě drobná společenská. 

Jak jsme již uvedli, průměrný výsledek dosáhl čísla 89 slov, která pes podle dotazníků chápal. Samozřejmě, stále zůstává velká plocha ke kritice metodiky a autoři studie jsou si toho do jisté míry vědomí. Bylo by vhodné podobný výzkum zopakovat na mnohem větší skupině psů a vybranou část podrobit kontrole. Nevíme kupříkladu, jak moc výsledek ovlivňují nevědomá gesta lidí. Přesto však lze ocenit, jak byl nástroj k hodnocení psího slovníku vědci nastaven. Pro budoucí studie může totiž umožnit alespoň nějakým způsobem měřit či popsat míru porozumění psa člověku.  

Ano, číslo „89“ by přestalo platit ve chvíli, kdy by se ve zkoumané skupině objevil jediný pes silně podprůměrný. Je proto potřeba ho chápat jako orientační. Přesto ale platí, že dílčí projevy nadanějších psů také potvrdily to, co už ukázaly starší studie psího chápání lidské řeči: Naši čtyřnozí přátelé jsou na nás naladěni tak dokonale, že jsou schopni bourat i mezidruhovou komunikační bariéru. A to je koneckonců další z mnoha důvodů, proč si pejsci zaslouží náš obdiv.