Badatelé zabývající se zvířecím chováním testovali 28 jedinců vybraných ze zástupců čtyř papouščích druhů, které jsou označovány za nejinteligentnější. Experimentu se tak účastnilo osm papoušků šedých, osm arů zelených, šest arů kaninda a osm arů šedolících.

Úkolem bylo zjistit, jak budou zvířata reagovat na scénář, kde mají k dispozici méně oblíbenou stravu a pokud dokážou počkat, vymění se za preferovanou pochoutku. Přes průhledné sklo viděli otočný mechanismus se dvěma miskami. Ten vyměňoval misku s méně preferovanými slunečnicovými semínky za mimořádně oblíbené oříšky. Pokud pták vydržel čekat (rozpětí čekání bylo náhodné v čase 5 až 60 vteřin) dostal se k oříškům, pokud se ale neovládl a vrhl se na slunečnice, experiment skončil. Ptáci měli možnost mechanismus sledovat a experiment opakovat tak, aby princip pochopili. 

Statisticky nejlépe si při tom vedli žakové. Ti průměrně dokázali čekat až půl minuty, oproti nejhorším arům kaninda, jejichž průměr činil jen 8,3 vteřiny. Ptáci ale vykazovali značné rozdíly mezi jedinci. Tím nejlepším z nich byl žako jménem Sensei, který vydržel 50 sekund – o 20 sekund déle než nejlepší z arů.

Vědci také pozorovali, že papoušci si během čekání krátili čas – někteří pohybem, jiní manipulací s jinými předměty. Obecně platilo, že čím víc se pták zabavoval, tím byl úspěšnější v trpělivosti. Zároveň se i zde ukázaly rozdíly mezi druhy, kdy žako i ara kaninda si opakovaně „hráli“ zhruba stejně dlouhou dobu, žako vydržel čekat i potom, zatímco arova trpělivost povolila. 

Lepší fungování v sociálních vztazích

Experiment na první pohled nepřinesl nějaké dramaticky zásadní zjištění. Vědci ale měli z výsledků radost – původní studie je podpořena řadou statistických vyhodnocení, promítnutí do grafů a podobně. Takříkajíc mezi řádky totiž čtení ptačího chování přináší některé zajímavé závěry. Je zřejmé, že v rámci různých papouščích druhů existují rozdíly ve způsobu myšlení. Budoucí výzkumy budou muset určit, zda jsou tyto rozdíly dány evolučně, behaviorálně či způsobem života.

Faktem ale je, že žakové – tito nejinteligentnější z papoušků – prokázali největší schopnosti sebekontroly. Ta je důležitá nejen pro zvládání stresových situací v divočině a větší úspěšnost při hledání potravy, ale promítá se i do schopností socializace a kooperace. Zvíře, které dokáže čekat na lepší výsledek, dokáže i snáze fungovat v komplexních sociálních vztazích.

Schopnost úspěšně se zabavit, aby tvor přišel na jiné myšlenky, pak byla už dříve prokázána podobnými experimenty s lidoopy, tedy jedněmi z nejinteligentnějších zvířat. Žakové tedy skrze zdánlivě jednoduchý experiment opět prokázali, že schopnosti jejich mozku a potenciál ptačího myšlení nesmíme podceňovat.