Kakadu Goffinův je menším druhem australského papouška. Mezi chovateli není úplně neznámý, přesto nepatří mezi hojně rozšířeného. V přírodě má ale stálou populaci a není považován za vzácného či ohroženého. Až donedávna stál ale trochu bokem pozornosti vědců zabývajících se papouščím chováním. S tím, jak se rozšířily znalosti ptačích druhů používajících nástroje, ale padla pozornost i na tohoto kakadu. 

Pokud jde o používání nástrojů u papoušků, většinou se nejedná o přímé užití předmětu pro asistenci tak, jak to známe například od havranovitých. Kupříkladu kakadu arový používá uštípnuté kousky dřeva k bubnování na stromy, čímž láká samičky. Vaza velký zase překvapil, když na skrytých kamerách v přírodě ukázal, kterak dokáže pomocí kamínku či pecky obrušovat škeble tak, aby se dostal k vápníku.  

Ví, co chce

Kakadu Goffinův uchvátil vědce svou obratností možná ze všech nejvíce (i když srovnávání není úplně fér). Už před lety studovali, kterak dokáže získat nedostupný oříšek pomocí dřevěné tyčinky. Pokud ji nemá k dispozici, tak si ji prostě vyrobí uštípnutím z většího špalíku či destičky. Papoušek tedy přesně ví, co chce a jaké kroky má udělat, aby se k tomu dostal.

Lepší projev inteligence bychom jen těžko hledali. Dlouho ale nebylo jasné, zda jde o chování přirozené či zda jde o aplikování inteligence v nepřirozeném prostředí. Tato otázka obecně komplikuje studium nejednoho druhu – kupříkladu i když žakové s lidmi dokáží v zajetí komunikovat neuvěřitelně složitým způsobem, neznamená to, že se stejně chovají i v divoké přírodě. 

Proto vědcům udělalo radost, když na závěr jejich sledování populace kakadu Goffinových na souostroví Tanimbar mohli zkonstatovat: Ano, tito papoušci ovládají nástroje i v přírodě. A ještě vynalézavěji, než jsme čekali.

Jak se jen dostat dovnitř?

Celý výzkum si vyžádal na 885 hodin záznamu, kdy byla sledována skupinka 15 kakaduů. Tito papoušci mají na ostrovech neobvyklou pochoutku – ovoce Cerbera manghas, rostliny česky zvané chrastoun. Pro člověka jsou tyto plody v podstatě smrtící, papouškům však velmi chutnají jejich semena. Je ale těžké se k nim dostat, ovoce má tuhou dužinu a kolem semene vrstvu velmi pevné slupky, kterou kakadu skoro nedokáže otevřít. Obvykle si na chrastounu pochutnávají tedy jen tehdy, pokud se jim podaří najít ovoce rozbité. 

A právě nedostupnost oblíbené pochoutky byla hlavní motivací pro papouščí kreativitu. Ptáci si z větviček vyráběli různé nástroje, které se lišily způsobem užití. Jedním z nich bylo tenké párátko, které papoušek zabodával do ovoce, aby jej roztrhal. Jiný nástroj se užíval skoro jako nůž a pomocí ostré hrany narušil tuhou slupku semínka. Takřka k neuvěření bylo použití třetí verze nástroje, kdy papoušci vytvořili větší, plošší tyčinku, která jim jako lžíce pomohla semínko vyloupnout. Vidlička-nůž-lžíce: Kompletní příborová sada vyrobená ptáky. 

Je pravda, že vědci tyto schopnosti sledovali jen u dvou jedinců z 15. Přesto výsledky studie nutí k přehodnocení pohledu na tyto opeřené krasavce. Papoušci jsou vedle lidoopů a havranovitých jedním z mála zvířecích řádů, u kterých jsme měli možnost sledovat používání nástrojů. Ukazuje se ale, že jejich inteligenci nesmíme ani zdaleka podceňovat – nejenom, že dokázali nástroje použít, ale uměli si je i vyrobit, navíc v pestrosti variant. Kakadu Goffinův se tak zařadil mezi ty tvory, kteří si do budoucna rozhodně zaslouží naši pozornost při snaze pochopit rozumové schopnosti zvířat.