Havrani patří historicky ke krajině Velké Británie a bývali běžní i ve městech. V Toweru, který kdysi sloužil jako jako královský palác, vojenská pevnost, pokladnice, mincovna, popraviště, prominentní věznice či zbrojnice, se tedy v minulosti mohli vyskytovat i přirozeně. Jejich populace ale byla v minulosti zdecimována, neboť byli bráni jako škodná – proto se dnes na britských ostrovech vyskytují ve větších počtech jen v severní Anglii, Skotsku a Walesu a také v Irsku.

Havran tedy je už někdy od 18. či 19. století v Londýně neobvyklým ptákem. Přitom jde o tvory výrazné – se silným hlasem, poměrně velkým vzrůstem a nepřehlédnutelným černým zbarvením. Lidskou pozornost ostatně poutali od pravěku, vstoupili do řady mýtů, a tak se i k jejich přítomnosti v Toweru váže několik legend. Řada z nich však vzešla z romantismu moderní doby.

Němí svědci poprav

Pozoruhodná je ale nejstarší mytologická vrstva – jeden velšský příběh z raného středověku vypráví, kterak smrtelně raněný král Bran přikázal svým následovníkům, aby uťali jeho hlavu. Ta dalších sedm let žila a když oněměla, pohřbili ji dle instrukcí na Bílém vrchu tak, aby hleděla směrem k Francii. Tím měla být zemi dána magická ochrana před invazí. Jméno Bran se ale překládá jako "vrána", někdy špatně jako "havran" – a Bílý vrch je místo, kde později vznikl Tower. Někteří badatelé se proto domnívají, že ústní tradice havranů z Toweru je alespoň částečně ozvěnou tohoto mýtu.

V 19. století se vyrojila řada legend, které spojovaly tyto černé ptáky i s událostmi neklidného 16. a 17. století. Havrani prý byli němým publikem při popravě Anny Boleynové (1536), stejně jako lady Jane Greyové (1554). Zároveň místní legenda říká, že ochočené havrany v Toweru vysadil král Karel II. (1660–1685), který měl vyřknout ono proroctví, že v pevnosti musí být vždy alespoň šest těchto ptáků, jinak země padne. Moderní bádání si ovšem s pověstmi ne vždy rozumí, a tak badatelé postupně rozkryli, že pro raný novověk žádné přímé doklady havranů v Toweru nejsou.

Havraní ptačinec v Toweru. | zdroj: commons.wikimedia.org (autor gailf548)

Nejstarší záznamy údajných pověstí pochází z 19. století, drtivá většina je spojená s viktoriánskou Anglií. Historici dnes uvádí – a stejné stanovisko zastává i samo muzeum v Toweru – že pověsti vznikly pod vlivem romantismu v 19. století. Viktoriánská éra je pak uměle podporovala vysazováním havranů a péčí o ně a zároveň publikováním pověstí o tom, že havrani jsou potomci mazlíčků strážců Toweru, ikonických Yeomen Warders, známých také jako Beefeaters.

Lidová slovesnost asi o havranech v Toweru mluvila, viz výše uvedený mýtus o Branovi, ale nešlo o konkrétní příběhy. Pověst o údajném příkazu Karla II. dokonce podle historiků Toweru vznikla až během 2. světové války. Při bombardování Londýna totiž podle záznamů všichni havrani až na jednoho uhynuli nebo uletěli. V roce 1944 ale byly jejich stavy obnovené a pověst se publikovala v tisku jako podpora válečné morálky.

Prestižní práce pána havranů

Tradice havranů v Toweru je od 60. let velmi populární a dnes už jsou s místem neodlučně spjatí. Mimo jiné jsou také jednou z hlavních turistických atrakcí. Jeden ze strážců pevnosti se honosí oficiálním titulem ravenmaster, tedy pán havranů, a jeho prací je na plný úvazek o opeřence pečovat. Tower má úspěšný chovný program, který přispívá i přírodě Londýna. Tak například v roce 2019 se hlavnímu páru Huginn a Muginn (pojmenováni jsou podle mytických havranů boha Odina) narodila čtyři mláďata. Jedno zůstalo v Toweru, ostatní tři byla vypuštěna do volné přírody.

Dva z towerských havranů - Jubilee a Munin | zdroj: commons.wikimedia.org (autor Colin)

Navíc se o ptáky skutečně pečuje jako o mazlíčky, včetně času věnovaného hrám a výcviku. Známá je historka, kdy v roce 2003 navštívil Tower prezident Putin a byl ohromen tím, že delegaci havrani vítali krákavým "good morrrrning". Pevnosti se ale nevyhýbají ani nepříjemné události – při epidemii ptačí chřipky v roce 2006 byli ptáci drženi ve vnitřních voliérách. V roce 2013 zase došlo k jedinému zaznamenanému liščímu útoku na Tower, který si vyžádal život dvou ptáků.

Legenda o nutné přítomnosti aspoň šesti havranů sice je pravděpodobně romantický výtvor, přesto se ale dnes dodržuje, navíc s jistou rezervou. Na začátku tohoto roku se ztratila samička Merlina, podle ravenmastera patrně někde ve městě uhynula. Naštěstí má Tower momentálně sedm dospělých havranů, tedy o jednoho více, než si žádá kvóta na ochranu pevnosti a království před zkázou.