Koncem září 1918 vypukla bitva v Argonnském lese - poslední velká operace první světové války. O několik dnů později, 2. října, se shodou nešťastných okolností devět rot pěchoty 77. divize americké armády ocitlo na území nepřítele. Čelily útokům Němců, ale ostřelovali je i jejich vlastní spolubojovníci, kteří o zoufalé situaci vojáků nevěděli.

Čtvrtého října vypustil velitel Charles White Whittlesey holubici Cher Ami (Drahá přítelkyně), poslední, kterou měli k dispozici. Ani nedoufali, že Cher Ami zvládne proletět mezi kulkami, ona to však dokázala. Do cíle doletěla oslepena, s jednou nožkou visící na vlásku a poraněnou hrudí, ovšem úkol splnila.

Vzkaz, který donesla, zněl: "Jsme podél cesty paralelní k 276.4. Střílí na nás naše vlastní dělostřelectvo. Proboha, přestaňte!" Okamžitě se rozběhl plán na záchranu vojáků. Z původních 554 jich nakonec bez fyzické újmy vyvázlo 194, ostatní byli zajati, zabiti či zraněni. 

Cher Ami, které se po doletu ujali lékaři, poraněnou nožku nakonec nevyléčili - zůstala jí jen jedna. Za svou statečnost a službu obdržela Válečný kříž, stejně jako muž, který ji vycvičil. Později Cher Ami odplula do Ameriky, kde však již v roce 1919 podlehla následkům válečných zranění. 

Doručil první zprávu z Normandie 

Dalším ze slavných holubů se za druhé světové války stal Gustav sloužící britskému Královskému letectvu (RAF). Tento ptačí pašák přinesl 6. června 1944 první zprávu ohledně operace v Normandii. RAF před vyplutím zapůjčilo Gustava a pět dalších holubů novináři Reuters Montagueovi Taylorovi.

Holub uletěl 240 kilometrů za pět hodin a šestnáct minut ve velice nepříznivých podmínkách. Na základnu na ostrově Thorney nedaleko Portsmouthu doručil vzkaz, kde stálo: "Jsme přibližně 20 mil od pláží. První útočné oddíly se vylodily v 7:50. Podle hlášení nejsou žádné známky nepřátelské palby z pláže. (Letadla) Lighting, Typhoon a "létající pevnosti" přelétávají od 05:45. Žádná nepřátelská letadla na obzoru." 

Gustav, který měl kódové označení NPS.42.3.1066, byl za svůj výkon oceněn Medailí Mary Dickinové - zvířecí obdobou britského nejvyššího vyznamenání Viktoriin kříž. Tu přitom o pouhý rok předtím ustanovila Mary Dickinová, která už v roce 1917 založila Veřejnou nemocnici pro zvířata. V komentáři ke Gustavově ocenění je pak přímo: "Za donesení první zprávy z normandských pláží." 

Předávání medailí Gustavovi a Paddymu | zdroj: printscreen: YouTube

Gustav přežil válku. Později se říkalo, že zemřel bizarní smrtí, když ho omylem zašlápli při čištění kurníku. Ovšem syn seržanta Harryho Halseyho, který Gustava vycvičil, tuto zkazku popřel s tím, že holub zemřel přirozenou smrtí ve vysokém věku. 

Medaili Mary Dickinové obdržel také holub Paddy, který o něco přinesl informaci o vylodění v Normandii. Jeho čas - čtyři hodiny a padesát minut - byl rekordní. 

Pomoc pro trosečníky 

V řadách RAF holubi sloužili jako zprostředkovatelé komunikace se špiony, členy hnutí odporu v okupovaných zemích, využívali je váleční zpravodajové a fotografové. Byli i záchranáři, po nouzovém přistání letěli se zprávou popisující polohu trosečníků.

Takto se vyznamenala například holubice Winkie, která zachránila posádku bombardéru, který ztroskotal v Severním moři. K lidem z jiného bombardéru, který havaroval ve Středomoří pak pomoc přivedl holub Tyke a za záchranu životů byla oceněna v prosinci 1943 také holubice White Vision. Ta letěla plných devět hodin v příšerném počasí, všech 11 členů posádky "létající pevnosti", kteří strávili v moři nedaleko Hebrid 18 hodin, ale bylo zachráněno. 

Dosud dostalo zmíněnou medaili téměř 70 zvířat - 32 oceněných  tvoří právě holubi.