Bobi, narozený 11. května 1992, prožil celý svůj život na vesnici Conqueiros ve střední části Portugalska v rodině Costaových. Patří k lokální rase Rafeiro do Alentejo, portugalského plemene hlídačů dobytka. Psi této rasy se obvykle dožívají 12 až 14 let. Dlouhověkost hnědého mazlíčka s bílou náprsenkou majitelé připisují tomu, že celý život strávil v klidném prostředí na vesnici a v blízkosti přírody.

Miluje jídlo a většinou dostává to samé, co mají jeho páníčci. Potravu mu ale většinou omyjí ve vodě, aby pro něj nebyla příliš kořeněná. Vysokého věku se Bobi dožil v relativním zdraví, takže si stále hraje se čtyřmi kočkami, které rodina vlastní. S věkem se u něj projevily vady zraku a potíže s hybností, společenská a klidná povahu mu ale zůstala.

Bobiho majitel Leonel Costa říká, že za nimi jezdí novináři a další lidé z celého světa, aby se s Bobim mohli vyfotit. „Přijeli z celé Evropy, také z USA a dokonce i z Japonska,“ poznamenal.

Zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší žijící pes na světě i v historii byl Bobi v únoru. První titul vzal 23letému Spikovi, míšenci čivavy z Ohia. Druhý Blueyemu, australskému honáckému psovi, který se dožil 29 let a pěti měsíců, než byl v listopadu 1939 uspán.

Majitel Costa doufá, že Bobi ještě bude mít štěňata. „Bobi byl po všechny ty roky bojovníkem, jen on sám ví, jak se držel... kdyby mluvil, jen on by mohl ten úspěch vysvětlit,“ řekl.