Faktorů ovlivňujících barvu srsti může být více, zmíníme si ty nejčastější. Na prvním místě je potřeba říci, že vliv má i něco tak proměnlivého, jako je teplota. Konkrétně jde o teplotu kůže, která ovlivňuje tvorbu melaninu, tmavého barviva. Ne snad, že by zvíře měnilo barvu jako chameleon, dlouhodobější trendy se ale projeví. Nejvýraznější je to u orientálních plemen, jako je například kočka siamská, havajská či některé další asijské kočky. Chladná pokožka vytváří více melaninu, což například u siamských koček přispívá k tomu, že mají tmavou srst na okrajových, chladnějších partiích těla.

Vyšisuje na sluníčku

Známý je také stav, kdy je kočce část srsti vyholena například u veterináře. Když pak dorůstá, bývá tato skvrna znatelně tmavší, neboť holá kůže byla chladnější. Chovatele siamských koček si také všimli, že v chladnějších regionech světa jejich kočky při dlouhých, sněhových zimách tmavnou, zatímco jedinci s dostatkem sluníčka k vyhřívání bývají zase světlejší.

Právě vliv slunce se týká nejen tvorby melaninu, ale přímo světelného působení na srst. V našich podmínkách se to zdá skoro k nevíře, ale tmavá kočka se zálibou v dlouhém slunění opravdu může tak trochu „vyblednout“, vlastně dost podobně, jako černé tričko v létě.

Zdravotní potíže i prosté šedivění stářím

Změny srsti ale mohou varovat i před zdravotními či nutričními problémy. Pokud ve stravě chybí aminokyselina tyrosin, může to u černých koček vést ke změně směrem k hnědočervené barvě. Opět to souvisí s tvorbou melaninu, kterou nedostatek tyrosinu ovlivňuje. Nedostatek zinku či mědi zase způsobuje blednutí tmavé srsti. Kromě problémů se stravou ale mohou tyto změny souviset i se špatnou činností některých žláz či orgánů.

Nevysvětlitelné proměny zabarvení je tak dobré brát obezřetně a nepodceňovat – mohou totiž napovědět, že kočka trpí nějakými problémy s ledvinami, játry či štítnou žlázou. Jde opět hlavně o blednutí, neboť špatná funkce metabolismu také působí na tvorbu melaninu.

Zřejmě úplně nejčastější příčina změn barev chlupů, která může potkat úplně každou kočku, ale asi nepřekvapí: stáří. Kočičí srst může začít s věkem šednout úplně stejně, jako se to stává lidským vlasům. Pokud ovšem nejde o kočku původně tmavou, velmi často si chovatel ani u seniorky stříbrných chloupků nevšimne.

Zajímavostí je, že kočky siamské – a další orientální s tmavými znaky na periferii těla – s věkem naopak tmavnou. To je možná pokračování procesu, který začíná už v raném dětství. Siamská koťata se totiž rodí bílá a až později „dozrají“ do klasického zbarvení.

Změny srsti mohou být zkrátka jak přirozené, tak naznačovat nějaký problém či změnu v životě. Obecně samozřejmě platí, že pokud si nejsme jistí, pak konzultací s veterinářem nic nezkazíme. Naštěstí nás ve většině případů trocha té barevné změny nemusí znepokojovat.