Badatelé zkoumali aktivitu mozku zebřiček v různých situacích pomocí miniaturního monitorovacího zařízení. V podstatě šlo o mapování elektroimpulzů v nervových buňkách. Pří výzkumu se ukázalo, že ptačí mozeček – ač velmi malý objemem – má zvláštní schopnosti. Vykazoval totiž i ve spánku vzorce aktivit, které odpovídali vzorcům při denním zpěvu. Jinými slovy: zebřičky ve spánku nevykazují žádnou viditelnou aktivitu, jejich mozek si ale v duchu zpívá.

Důkazů, že ptačí mozek reaguje na hudbu i ve spánku, bylo více. Pokud byl zrovna ptáček ve fázi hlubokého spánku, vědci pustili ze záznamu jeho vlastní zpěvnou melodii. Zvíře se neprobudilo, mozek ale přešel do aktivnější fáze a začal opět vzruchy reagovat ve vzorcích odpovídajících bdělému zpěvu.

Role spánku při učení

Z hlediska nervové soustavy je totiž ptačí zpěv aktivní, vědomou činností. Mozek musí vysílat signály příslušným nervům a svalům tak, aby vznikala kýžená melodie. Tóny přitom mohou být individuální, každý pták tak má oblíbenější verze „své“ písničky. Spící zebřičky vědce zajímaly, neboť existují už z dřívějška názory, že i ptáci si potřebují melodie trénovat a tříbit. U lidí pak psychologové znají situace, kdy například hudebník zápasí s nějakou pasáží, po tréninku a spánku se výrazně zlepší. Spánek proto může hrát důležitou roli u učení se některým činnostem – není tedy možné, že je tomu tak i u ptáků?

Studie naznačuje, že by to tak být mohlo. I kdyby závěr „zebřičky si přehrávají ve spánku své melodie, a tak se učí“ nebyl úplně přesný, zůstává faktem, že ptačí mozek ve spánku funguje a jeho aktivita je zjevně s melodiemi spojená. Sám autor studie – profesor Margoliash z Chicagské univerzity – uznává, že zebřičky jej nezaujaly krásou svého zpěvu. Ten nazval něčím mezi vrzajícími dveřmi a hlasem Bugs Bunnyho. Samci tohoto druhu jsou ale ve zpěvu skutečně vytrvalí a věnují svému trylkování hodně energie. Důležitost studie pak spočívá i v použitých metodách, profesor Margoliash totiž pro ni sestavil vlastní, poměrně převratné miniaturní zařízení pro měření vzruchů nervů.

Zůstává otázkou, nakolik jsou tyto zvláštní schopnosti mozku vlastní jen zebřičkám, a nakolik bychom je mohli najít i u dalších pěvců. Mnozí zpěvní ptáčci totiž s melodiemi stráví velkou část svého života – není tedy zvláštní, že se jim jejich mozek věnuje i ve spánku.