Moderním psím plemenům se zvětšuje mozek, zjistila studie

18. 5. 2023 – 9:16

Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Badatelé z maďarské univerzity Lóranda Eötvöse se studiu psů a jejich evoluce věnují dlouhodobě. Teď ve spolupráci se švédskými kolegy přichází s novou studií publikovanou v magazínu Evolution, podle které se našim mazlíčkům v průběhu tisíciletí výrazně zvětšila mozkovna. Podle jejich závěrů nejde ani tak o důsledek domestikace a specializace plemen, jako spíše o vliv urbanizace a komplexního sociálního prostředí, ve kterém moderní plemena musí žít.

Současná psí plemena představují pro evoluční badatele zajímavý vzorek tím, jak moc mají specifickou historii. Třebaže se u některých z nich uvádí, že mají dlouhou a starou historii, obecně platí, že drtivá většina ze 400 dnešních plemen se do současné podoby zformovala až v moderní době. Teprve moderně pojaté šlechtitelství spojené s plemennými knihami a chovatelskými kluby přineslo největší pestrost plemen. Vědci si už nějakou dobu kladli otázku, nakolik tyto procesy „řízené evoluce“ ovlivnily velikost psího mozku – a právě nová studie odpověď naznačuje.

Autoři studie uvažovali, zda existuje nějaká korelace mezi velikostí mozku a specifickými zaměřeními plemen – tedy zda například existuje rozdíl v růstu mozkovny v průběhu času u psů loveckých a u malých mazlíčků. Druhou možností totiž je, že vliv neměla ani tak práce psů, jako prodlužující se délka a kvalita života spolu s pečlivější péčí o rozvoj mláďat. Mozek je totiž energeticky náročná jednotka, a tak organismus může udržovat větší jen tehdy, pokud prosperuje.

Dodejme, že sama velikost mozkovny neurčuje inteligenci, záleží hlavně na struktuře tohoto orgánu – ten psí má ale už od vlků výborný základ. Od jistého okamžiku, kdy se psům po lidském boku skutečně daří, je pak potenciál k růstu větší mozkovny druhem evoluční výhody. Je to v podstatě srovnatelné s tím, jak se vyvíjel mozek lidského rodu až do stavu, kdy je mezi savci vzhledem k tělu abnormálně velký.

Tlak na zvětšování mozkovny

Evoluční biolog prof. Garamszegi, vedoucí výzkumu, se ve své práci evoluci mozku věnuje dlouhodobě. Z jeho jiných výzkumů vyplývá, že mozky domestikovaných zvířat jsou průměrně o 20 % menší, než je tomu u jejich divokých předků – snad proto, že život v zajetí je „snazší“ a přináší méně podnětů. Hodně zjednodušeně řečeno tak není potřeba udržovat energeticky náročný mozek, který neřeší složité úkoly. Mluvíme samozřejmě o dlouhodobých procesech, trvá stovky let, než se změny evolučních faktorů projeví.

Niclas Kolm, švédský kolega Garamszegiho, se pak zaměřuje na evoluci mozku v kontextu vztahu morfologie tohoto orgánu a rozdílného chování zvířat. Ve svých výzkumech zjistil, že tvorové žijící ve složitých sociálních vazbách a vykonávající komplexní činnosti jsou naopak vystaveni selektivnímu evolučnímu tlaku, který může způsobovat zvětšování mozkovny. U psů by to mohlo platit jak při oddalování se od vlků, tak ve vztahu mezi jednotlivými plemeny.

V nové studii se oba přístupy setkaly a protnuly, přičemž některé závěry byly překvapivé pro oba myšlenkové směry. Vědci měli díky dlouhodobé činnosti maďarské univerzity k dispozici neocenitelnou banku dat – rozsáhlou databázi obrázků psích lebek spolu se vzorky mozkové tkáně. Díky tomu bylo možné přesně spočítat velikost mozkoven 865 jedinců zastupujících 159 plemen, spolu se 48 zástupci vlků.

Vlci v tomto porovnání měli průměrný objem mozku 131 cm³ odpovídající zprůměrované tělesné hmotnosti 31 kg. Psi ve stejné váhové kategorii pak měli mozky pouze o objemu kolem 100 cm³. To potvrzuje starší zjištění, že po domestikaci nejspíše došlo u psů ke zmenšení mozku. Co ovšem badatele překvapilo byl fakt, že čím bylo plemeno geneticky vzdálenější od vlka, tím větší byla jeho relativní velikost mozku k tělu. Oproti původnímu očekávání pak nebylo možné sledovat nějaký vliv plemene, psům se mozek s průběhem evoluce oproti jejich divokým předkům společným s vlkem zvětšoval bez ohledu na jejich zaměření.

Hlavní role společníků a přátel

Domestikace psa začala podle hrubých odhadů asi před 25 000 lety (toto číslo se ale podle různých výzkumů hodně liší), po prvních 10 000 let si byli pravděpodobně psi a vlci velmi podobní. To je ostatně důvod, proč archaická plemena vlky nejvíce připomínají. Přechod k zemědělství, trvalému osídlení, pastevectví a později rozvoji městské civilizace ale radikálně proměnil nejen lidi, ale i jejich psí společníky. Výrazná část dnešních plemen s charakteristicky odlišnou podobou od starých psů a vlků pak vznikla až v době průmyslové revoluce. Bavíme se o době, kdy se někdy na počátku 19. století stalo chovatelství psů nejen nutností, ale také jistým druhem hobby.

Právě s těmito moderními plemeny se pak podle nové studie pojí růst mozkovny, který u archaických psů neznáme. To je důvod, proč se vědci domnívají, že moderní, urbanizovaná společnost, která navíc na své mazlíčky kladla dříve nevídané nároky, představuje faktor, který nastartoval novou kapitolu evoluce psího mozku. Lidé od 19. století věnují výcviku psů mnohem větší pozornost, prohloubila se jejich role přátel a společníků, od kterých očekáváme poslušnost a chápání života v lidské společnosti.

To všechno jsou faktory, které v dlouhodobém horizontu vedly k tomu, že se opět stalo evoluční výhodou mít velkou mozkovnu. Moderní pes, který si v západních zemích žije nesrovnatelně lépe než jeho předci, si to ostatně energeticky může dovolit, neboť ve standardní domácnosti obvykle nestrádá. To všechno pak podle autorů studie může souviset i se staršími výzkumy, které říkají, že stará psí plemena – známá často pro svou nezávislost – nejsou tak závislá na komunikaci s lidmi, méně štěkají a projevují jinou míru vizuální a akustické komunikace. Moderní psy jsme si zkrátka tak naladili na hluboké porozumění lidským požadavkům, že se to projevilo i na jejich mozku.