Jedna z nejslavnějších panovnic historie zbožňovala italské chrtíky. Měla jich několik - známí jsou například mazlíci se vznešenými jmény Sir Tom Anderson a Duchess (Vévodkyně) Anderson.

A pak také Zemira, carevnina nejslavnější a velice milovaná fenka pojmenovaná podle opery Zemira a Azor belgického skladatele Andrého Grétryho.

Zemira se opravdu těšila privilegiím hodným psa významné panovnice a spávala v růžovém hedvábí v ložnici své paní. Tu také velmi těšilo, když ji Zemira doprovázela při procházkách.

Důležitá fenka byla nakonec i zvěčněna pro budoucí generace, ovšem poněkud netradičním způsobem. V roce 1794 Kateřina Veliká, které v té době bylo už 68 let, pověřila malíře Vladimira Borovikovského, aby ji vymaloval, jak se prochází se Zemirou.

Učinil tak. Ačkoliv Kateřinina milovaná Zemira byla v té době už zhruba 10 let po smrti, řádně pohřbená na hřbitově carevniných domácích mazlíčků.

V současnosti se nicméně soudí, že na slavném portrétu je právě Zemira a nikoliv jiný z Kateřininých psů. Ostatně když Zemira zemřela, byla prý Kateřina k neutěšení a po několik dní nevycházela ze svých komnat.

Zemiru navíc nepřipomíná "jen" zmíněný obraz, ale i porcelánová soška, která je dodnes k vidění v Petrodvorci.